Časopis ženských lékařů  G Y N E K O L O G - www.gyne.cz - email: redakce@gyne.cz

PROVOKATÉŘI-NOVÝ FENOMEN AKREDITOVANÝCH NEMOCNIC

Hecklers - new phenomenon of accredited hospitals

Spadne-li na auto strom, má to za následek, že se ve městě pokácí všechny stromy, které jsou blíže než 3 metry k silnici, spadne-li u nějakého domu balkon, určitě se najde myslitel, který doporučí zákaz vycházení všech lidí na balkony. Když nějaký zdrogovaný mladík přejede na návsi babičku rychlostí 60 km za hodinu, vede to k úvahám, zda nezakázat auta obecně nebo omezit jejich rychlost na 20 km za hodinu. O zákazu drog se obvykle nemluví. V příkladech bych mohl pokračovat. Jisté je, že život miliard lidí na celém světě významně ovlivňují jednotlivci:  psychopati a fanatici, kteří  nutí společnost k mimořádně nákladným bezpečnostním opatřením. Je to ovšem boj předem ztracený.

 Pokud chce nějaký zoufalec nahlédnout do zdravotnické dokumentace své manželky, nebo chce zjistit, na kterém pokoji leží jeho sousedka,  je to postaveno na roveň akce somálských pirátů nebo únosu letadel  teroristy. Jen potrestán by měl být  pilot a kapitán unesené lodi.

 Zákony o povinné mlčenlivosti zdravotníků  a předpisy o ochraně soukromí  a osobních údajů v nemocnici (viz článek Mgr.A.Jílka)  nabývají obludných podob a jdou přesně ve stopách protiteroristických opatření , v nichž pod praporem situace, která by mohla nastat v případě, že by se do nemocnice dostal psychopat,  ztrpčuje 99% normálních  lidí pobyt v nemocnici.

Nemocnice z obavy před finančními postihy vysílá mezi zdravotníky provokatéry, aby testovali jejich ostražitost. Je tragické, že za porušení mlčenlivosti je trestán personál nemocnice , nikoliv také ten, který neoprávněně informaci žádá.

Provokatéři chodí v bílých pláštích po nemocnici a tu se ptají, kde leží paní X, tu chtějí vypůjčit nějaký lék, tu chtějí nahlédnout do chorobopisu. Jejich převleky jsou pozoruhodné: medička, stážistka, sociální pracovnice, sestra  z jiného oddělení, pracovnice oboru kvality, pracovnice právního oddělení, policajtka, novinářka, televizní štáb, známá pacientky, lékař jdoucí na konsilium, důchodkyně o berlích.

Chápu, že do chorobopisu mohou nahlížet jen povolaní lidé. Souhlasím s tím, že každá cizí osoba na oddělení musí být identifikována, léky musí být uzavřené stejně, jako dokumentace nesmí být volně dostupná. Dokážu pochopit, že některé údaje nelze sdělovat telefonicky pacientkám. Nesouhlasím s tím, že bychom nesměli telefonicky konsultovat lékaře z jiného oddělení, kterého po hlase dobře známe proto, že by mohl být hovor odposloucháván, nesouhlasím s tím, že nesmíme 80 letému dědovi sdělit, kde jeho babička po operaci leží a zda je ještě na živu. Je nenormální, že musí přijet pacientka 100 km do nemocnice, abychom ji sdělili,  že cytologie čípku je normální. Nemohu akceptovat zákaz podání informace o stavu  dítěte po autohavárii rodičům, pokud  se neprokáží občanským průkazem,  nebo pokud  žena před císařským řezem výslovně neuvede, že smíme podávat manželovi informace o jeho dítěti. Dle současných zákonů je lékařská vizita na vícelůžkovém pokoji prakticky trestná, pokud neproběhne beze slov. Návrhy, že lékaři mají o stavu nemocné diskutovat na chodbě a pak se jen zeptat, jak se pacientce daří, dělá z vizity frašku. Už chybí jen povinnost, aby pacienti nosili škrabošky. Nebylo by od věci pomíchat názvy oddělení , aby si náhodný chodec nevyčíhal, zda jde někdo z porodnice nebo z psychiatrie. Při diskuzích o současném exodu lékařů z nemocnic se zapomíná na to, že nejde jen o nízké platy a nadměrnou předčasovou práci. Velmi závažným důvodem k odchodu zdravotníků z nemocnic je nadbytečná byrokracie.

Účinnější než provokatéři je jednoznačně změna zákonů této země, která bude trestat osoby, které se prohřeší proti veřejně známým řádům nemocnic.

Pokud se někdo pokusí  v nemocnici neoprávněně nahlédnout do dokumentace, zcizit léky nebo zjistit informace, které mu nepřísluší- nesmí být trestána jen sestra nebo lékař za to, že to zlodějovi  umožnili, ale musí být postižen i „pachatel“.

Místo zbytečných nákladů na akreditační pseudokvalitu, by bylo výhodnější zabezpečit například vstupní dveře na oddělení nebo inspekční pokoje čtečkami, pořídit uzamykatelné noční stolky  pacientek, uzamykatelné transportní vozíky,  komunikační telefony na pokoje nemocných.

Braňme se vězeňskému řádu v nemocnici - v místě, které má poskytovat atmosféru klidu, spolupráce, porozumění a vstřícnosti ke stresovaným pacientkám a jejich rodinným příslušníkům.

Jako většina zdravotníků hledím do roku 2011 s obavami. Ale jedno vím jistě. Nesmíme se vzdát svých ideálů, životních cílů, svého poslání. Nevinní nemocní lidé od nás očekávají pomoc a my ji musíme poskytnout navzdory nenávisti, podezírání a úředníkům, kteří si ze strachu udělali výnosný obchod.

Přeji všem čtenářům Gynekologa do roku 2011 hodně zdraví a pevné nervy.

Jindřich Tošner