Časopis ženských lékařů  G Y N E K O L O G - www.gyne.cz - email: redakce@gyne.cz

VOLEBNÍ GULÁŠ

Electioneering goulash

S principem voleb mě seznámil můj tatínek, když mně bylo asi 6 let. Na výletě v horách se mně zeptal, zda si dám čaj nebo polévku. Já jsem si přál limonádu (studenou a zelenou). Nakonec jsem dostal teplé mléko se škraloupem, protože nic jiného neměli. Škraloupy nemám rád dodnes. Jako svůj volební program přednesl otec řeč o tom, že se musím zahřát a dát si něco výživného, co mně dodá sílu. Z pozdějších voleb vím, že volební programy jsou sestavovány tak, aby kandidáti získali co největší počet hlasů- nikoliv proto, aby sliby po volbách splnili. Vždy se najde dost důvodů, proč nebylo možné závazky realizovat. Většina kandidátů politických stran jde do voleb proto, aby získala vysoký finanční příjem a moc, která zajistí vysoký finanční profit těch, kteří je do voleb navrhli.

Jak snadné je ovlivnit volby, dokumentoval výsledek hlasování do nového výboru České gynekologicko - porodnické společnosti. Pokud se dobře organizovaná a početná skupina lékařů domluví na společné kandidátce, nemá zbytek kolegů šanci výběr ovlivnit také proto, že nejsou motivovaní vůbec někoho volit, zdá se jim, že všechno běží samospádem, že vlastně žádný výbor (vládu) nepotřebují. Neuvědomují si, jak osudově se mýlí.

Paralela s volbami do parlamentu se nabízí. Naštěstí je lehčí ovlivnit volby s 1800 voliči než s 8 milióny lidí, jejichž tužby jsou tak různorodé, až se z toho točí hlava. Přesto cítím, že bychom měli být ostražití. Zorganizuje-li někdo velkou skupinu lidí nepracujících záměrně, lidí nepracujících z donucení, lidí nepracujících z důvodů nemoci nebo sešlosti stářím a slíbí jím každý den pečené holuby zdarma, získá rázem (dle mého odhadu) 30% hlasů. Pokud se oživí věčný motiv pohádek o tom, že je třeba bohatým brát a chudým dávat, lze výsledek voleb očekávat celkem jasně.

Je pozoruhodné, kolik lidí věří tomu, že budou dostávat za nic z pokladny statisíce i když vědí, že je prázdná. Volit někoho, kdo navrhuje, že je nejdříve nutné pokladnici naplnit, je málo lákavé. Práce bolí. Cílem života mnohých je nedělat nic a mít se dobře – rozuměj mít peníze na pivo a na zábavu.

Rozhodneme-li se protestovat proti volbám tím, že se jich nezúčastníme, uděláme radost těm, kteří prahnou po moci nejvíce. Nebudou se muset o výsledek ani trochu bát.

S blížícími se volbami je dobré připomenout populární mantru posledních let: Je lepší být zdravý a bohatý než chudý a nemocný.

Zdálo by se, že je vše jednoduché. Bude-li víc bohatých, vzdělaných a úspěšných než chudých a deprimovaných, budou vyhrávat programy zaručující, že úspěšní o peníze ani možnost svobodné realizace nepřijdou. Bude-li víc chudých, nemocných a nezaměstnaných než zdravých a bohatých - vyhrají chudí, pod heslem: nemám-li kozu já ať chcípne ta sousedova. Má to jeden háček. Ti, kteří využívají touhu chudých po bohatství, se budou snažit, aby chudí zůstali chudými i nadále, protože si tím zajistí jejich přízeň (třeba pod jinou značkou) i v příštích volbách.

Koncem sedmdesátých let minulého století v legendárním Technickém magazínu vyšla teze parodující pohyb molekul, kterou si nepamatuji přesně, ale smysl měla následující: pokud se hlupákům a podvodníkům  nepostavíme do cesty, bude jejich pohyb neomezený.

Asi bychom se o korekci motility nepoctivých politických molekul měli pokusit. Alespoň pro čisté svědomí.

Jindřich Tošner