Časopis ženských lékařů  G Y N E K O L O G - www.gyne.cz - email: redakce@gyne.cz

PACIENTI ZAPLATÍ ZA VELKÉ NIC

Patients will pay for big nothing

Z novinových a televizních diskusí na téma Nové poplatky ve zdravotnictví se nejčastěji dozvídáme, že vybírání poplatků si prosadili lékaři, aby mohli být ještě bohatší a měli méně práce. V Denících Bohemia všem čtenářům dne 27.11.2007 otevřela oči novinářka Jitka Zadražilová, když popsala největší nešvary ve zdravotnictví:

·        nerespektování objednacích dob

·        arogantní chování lékařů a sester

·        při placení nadstandardu není na pokojích  k disposici toaletní papír a mýdlo

·        transport nemocných nenavazuje na výkony

·        buzení pacientů v nemocnicích v pět ráno

·        špatné jídlo

·        přednostní ošetřování přátel a kamarádů lékařů

·        úplatky za provedení operace

Z výtek bychom se měli poučit a uvědomit si, co máme zlepšit.  Nemusíme podstupovat každodenní boje o nové ultrazvuky, endoskopy, monitory, peníze na léky, prolifty, protézy, komfortní budovy, o čas na radikální operace.

Anonymní mase, kterým se novinářka snaží zalíbit, asi nezáleží na úspěšné léčbě, na způsobu financování zdravotnictví, na tom, že  máme větší výdaje než příjmy, že jsme okolnostmi nuceni být v práci nad zákonem stanovenou pracovní dobu. Vedlejší negativní jevy se staví nad hlavní kriterium úspěšného zdravotnictví: kvalitu péče, schopnost správně poznat onemocnění a úspěšně ho léčit. Dle citovaného, ale i dalších článků vyplývá, že veřejnost na nás nechce, abychom uměli vyléčit nemocné s rakovinou nebo infarktem, ale to, aby v nemocnici dobře vařili  a pacienti mohli po stolici použít kvalitní papír.

Zdraží-li se městská doprava nebo elektřina nejsou skandalizovaní šoféři, dispečeři  ani opraváři. Má-li dojít k finanční racionalizaci v lékařské péči, je to výzva k diskriminaci lékařů a sester.

Každý zdravotník se s touto křivdou musí vyrovnat sám. Část z nás bude sloužit jako vždy bez ohledu na urážky a mizerný plat, bude k disposici pro slušnou, mlčící většinu i hlučnou, krvelačnou menšinu. Část rezignuje, stane se ještě „arogantnější“  nebo prostě odejde. Problémem začne být nedostatek kvalifikovaného personálu. Hlavně, že budou dobří kuchaři a dostatek  mýdla na záchodech.

Nejzávažnějším problémem současného zdravotnictví je, že na poskytnutí kvalitní zdravotní péče všem není v systému dostatek financí. Vyřešit ho může vyšší výkonnost našeho hospodářství a odstupňovaná péče podle výše příspěvku jednotlivců pro prosperitu celku. To je možné jen akceptováním rozdílné úrovně péče podle toho, kdo si co zaplatí: formou odstupňovaného pojištění nebo různou výší odvedených  daní. Alkoholik, který desítky let nikdy souvisle nepracoval, žije s podpor na svobodě a ze státních dotací ve vězení, nemůže mít stejné morální právo na transplantaci srdce jako člověk, který usilovně pracuje, pečuje o své zdraví a na pojistném a daních odvedl státu miliony korun.

Tuto jednoduchou pravdu si nikdo nechce přiznat.  Současné politické rozložení sil  a hluboce zakořeněné rovnostářství znemožňuje jakoukoliv kvalitativní změnu. Zda aktuální navrhované změny ve zdravotnictví jsou správné si nejsem jistý. Všechny předchozí ale úspěch nepřinesly.

Když zdražuje elektřina, začínám pečlivě zhasínat. Bodový dopravní systém mě přinutil k respektování hloupých předpisů s tím, že nebudu dávat peníze státu prostřednictvím policie zbytečně. Zachovají-li se lidé stejně ve vztahu k novým poplatkům, začnou žít zdravě a opatrně, nebudou muset dávat lékařům „vydělat“ k radosti své i zdravotníků.

Přeji všem kolegyním a kolegům, ať si v roce 2008  uchrání pevné zdraví a dostatek sil k práci ve prospěch nemocných, kteří naší pomoc potřebují. A také velkou porci optimismu a lásky, která s arogancí nedokáže žít v jednom domě. Už pro dobrý pocit a čisté svědomí.

Jindřich Tošner