Časopis ženských lékařů  G Y N E K O L O G - www.gyne.cz - email: redakce@gyne.cz

PF 2007  

Štěstí v každém roce potřebujeme všichni. Nemocniční lékaři ho budou v tom novém potřebovat  pravděpodobně víc, protože s novým Zákoníkem práce  lze očekávat velké problémy se zajišťováním pohotovostních služeb.

Nová pravidla připouštějí 8 hodin přesčasů lékaře za týden. To není ani jedna celá pohotovostní služba. V celku bude moci lékař pracovat nejdéle 12 hodin, vyjímečně 16, soboty a neděle nebude možné sloužit dohromady, po každé směně bude nutné jít domů a tak bude obtížné zajišťovat specializované poradny, operační týmy i výuku. Základní kámen lékařské péče tj. ošetřující lékař, který se o nemocnou stará po celou dobu hospitalizace padne. Na vizitu přijde každý den někdo jiný a  nebezpečí odborných chyb se zvýší.

Zmenšení počtu pohotovostních služeb povede samozřejmě ke snížení výdělku odhadem o 10 až 15 tisíc korun měsíčně. Poklesne počet prováděných výkonů a ošetření.

Aby mohly být pohotovostní služby zajišťovány v intencích Zákoníku práce předpokládám, že bude nutné přijmout asi o 20 % lékařů více nebo se budou muset na službách v nemocnicích podílet i privátní lékaři. Pokud sloužit nebudou chtít, nikdo jim to nemůže nařídit. Pokud bude chtít někdo sloužit jako dříve, bude jezdit sloužit do jiné nemocnice. Prosperovat začnou čerpací stanice a dráhy.

Pohotovostní službu v Perinatologických centrech s více než 2000 porody ročně  mají podle metodických pokynů zajišťovat 4 lékaři. Mít 4 lékaře v 3 směnném provozu není s dnešním počtem lékařů možné a těžko se podaří lékaře pro práci v nemocnici vůbec získat. O práci v nemocnici mají zájem jen kolegové a kolegyně  před atestací, kteří ani samostatně sloužit nemohou. Kriminalizace nemocničních lékařů, velká odpovědnost a plat neodpovídající vzdělání a odpovědnosti  k zaměstnání v nemocnici nikoho neláká.

Obava ze ztráty výdělku vede mnoho kolegů k vymýšlení krkolomných opatření jak Zákoník práce obejít a zachovat status quo. Je to velká chyba.

Požadavek na snížení pracovní doby je naprosto legitimní a správný. Vykořisťování lékařů, kteří musí pracovat dvounásobnou dobu k tomu, aby dostali plat srovnatelný s odborníky jiných profesí  je nemorální.

Teď máme možnost to napravit. Požadujme současnou výši mezd za zákonnou pracovní dobu a přijetí dalších lékařů tak, aby nemuselo docházet k přesčasům a byla zachována  kvalita zdravotnické péče.

S improvizacemi, které Zákoník práce obcházejí bychom měli souhlasit nejdéle na dobu 1 roku v jehož průběhu je třeba upravit platové podmínky a počty lékařů tak, aby vše fungovalo jako dřív. K tomu ovšem budeme potřebovat stabilní silnou vládu, kterou nemáme. Nezbývá, než přát štěstí i politikům a hlavně lidem, kteří budou lékařskou péči v novém roce potřebovat.

 Jindřich Tošner