Časopis ženských lékařů  G Y N E K O L O G - www.gyne.cz - email: redakce@gyne.cz

ZÍTRA TO URČITĚ UDĚLÁM

Tomorrow I am to do that certainly

J.Tošner

S přibývajícími léty si stále častěji představuji, že začnu dělat něco zcela jiného.  Zdá se mi, že zodpovědnost v chaosu současného zdravotnictví nesu stále obtížněji. Jenže sen o změně zaměstnání kulhá. Šancí začít po padesátce se samostatnou odbornou činností mimo zdravotnictví moc není. Také počítání jak dlouho bych vydržel s našetřenými penězi bez práce netrvá dlouho. Hořce se usmívám nad desetitisícovou penzí, kterou pravděpodobně dostanu, a s kterou bych musel žít jako statisíce dalších. Bojím se ztráty komfortu, který se mně zdá nyní přirozený a nakonec zjišťuji, že ho nejsem schopen využít ani dnes. Buď z pohodlnosti, z nedostatku času nebo neschopnosti utrácet.    

Občas mně osloví výzvy ke skromnosti: „Jen ten je šťastný, kdo nemá velké cíle, kdo nemá žádný majetek“. Proklamace: blahoslavení chudí duchem je od toho jen krůček. Jenže já nevěřím tomu, že pouhé rozjímání v chudobě naplní člověka stejně kvalitně, jako život plný nových impulzů a zkušeností. Coelho v Záhirovi tvrdí, že od utrpení nás zachrání  ztráta vědomí minulosti. Což, ale v medicíně právě zkušenosti nejsou základem pomoci lidem a dobrého lékařství? Člověk bez minulosti je prázdné gesto, stejně jako Feliniho filmová koupel Anity Edberg ve fontáně de Trevie

Nemocnice nebo ambulance determinuje skupinu lidí, ve které žijeme a v níž toužíme po uznání.Opustíme-li ji, zcela určitě se staneme součástí skupiny jiné, ve které budeme stejně urputně vyhledávat místo na slunci, se stejnými pochybnostmi. Budeme usilovat o to stát se oblíbenými štamgasty v kavárně,  funkcionáři sportovního klubu nebo pokladníky občanské besedy. Opuštěním medicíny jen vyhledáme jiné posluchače a obdivovatele. Je to jako s láskou. Chtít něco navěky je obdobné touze být nesmrtelný, chtít být skvělým lékařem navždy je utopické a neudržitelné, jako touha být věčně mladý. Chtít trvalou spokojenost se svým zaměstnáním je jako víra ve věčně spokojené manželství bez kompromisů, ústupků a racionalizací, abstrakce od výhod a nevýhod, které má nomádství i „maloměšťáctví“.

Zahrajeme-li si hru o představě co budeme dělat zbývá-li nám jen rok života máme 3 možnosti: buď budeme pracovat ještě usilovněji, abychom před smrtí pomohli co nejvíce lidem nebo přestaneme pracovat a oddáme se utrácení peněz za dovolené, drahé oblečení, domy, jídlo nebo budeme dělat to, co děláme a zkusíme smrt vytěsnit z  vědomí. Šťastný člověk a cestovatel Eskymo Welzel prý zemřel 3 dny před dokončením svého díla. Co by dělal, kdyby své dílo dokončil ?

Jindřich Tošner