Časopis ženských lékařů  G Y N E K O L O G - www.gyne.cz - email: redakce@gyne.cz

O RELATIVITĚ OPERAČNÍCH POSTUPŮ

About relativity of  surgical methods

F. Zábranský

Všechny generace operatérů to zažily – nezměrné nadšení pro nově navrženou operaci, její masové rozšíření, pak mírné vychladnutí zápalu, stagnace v indikacích s poklesem poptávky odborné i laické veřejnosti a nakonec zapomenutí. Mnohdy až následující nebo dokonce další generace pokračovatelů opráší v archivu uložený starý text a uvede tuto zdánlivou fosilii do praxe.

Jedním z generátorů tohoto obnoveného procesu byla v posledním období u některých typů operací nepochybně laparoskopie. Stačí připomenout presakrální neurektomii nebo paracervikální uterinní denervaci. Prví metodu zavedl koncem 19.století v Lyonu Mathieu Jaboulay. Neuplynuly ani tři desetiletí a Gaston Cotte, profesor gynekologie ze stejného města i nemocnice publikoval úctyhodnou sestavu 300 operovaných pacientek s neuvěřitelně dobrými výsledky. Cotteho metoda presakrální neurektomie se rozšířila do všech kontinentů, aby následně  přežila do padesátých let minulého století. Nyní se občas provádí laparoskopicky u těžkých centrálních bolestí jako doplnění operace pro endometriózu s doprovodnou dysmenoreou. O masovosti ani řeči.

Kdo byl v Lyonu u prof. Dargenta, viděl Cotteho fotografii na chodbě před pracovnou přednosty. A kdo přijížděl do nemocnice metrem, nemohl minout ulici, kde Cotte bydlel – avenue de Saxe. V knihovně kliniky bylo možno Cotteho práce prostudovat a prohlédnout si zajímavé archiválie. Jsou zde i četné kuriózní žádosti o zaslání separátního výtisku.

K denervaci ovária jsme se sice zatím nevrátili, zato paracervikální uterinní denervace zažila v krátké době již dvě éry. Doyleho metoda byla v padesátých létech prováděna abdominálně nebo vaginálně, doslovný second look následoval po dvou desetiletích jako LUNA-laparoskopic uterine nerve ablation.

Osudy mnoha dalších operačních metod a postupů jsou podobné. Doc. Chmelík se údajně k tomuto tématu vyjádřil takto vtipně – zavést novou operační metodu je možno po zapomenutí stejné staré. Lze si odnést z těchto reminiscencí nějaké poučení ? Je „zlatý standard “  trvale zlatý nebo někdy jen zlatavým plíškem ? Kdo to ví ? Jak říkal zmiňovaný prof. Dargent – qui vivra, verra ( kdo bude žít, uvidí ).

prim. MUDr. František  Zábranský, CSc, Zlín