Časopis ženských lékařů  G Y N E K O L O G - www.gyne.cz - email: redakce@gyne.cz

VZTAH  MEZI FINANČNÍMI ZDROJI ZDRAVOTNICKÉHO SYSTÉMU A STŘEDNÍ DÉLKOU ŽIVOTA V EKONOMICKY VYSPĚLÝCH EVROPSKÝCH ZEMÍCH

The Association between Health Systém financial Recource and  Life Expentancy in Europien Developed Countries

L. Práznovcová, L. Strnad

Souhrn

Článek se zabývá zkoumáním vztahů mezi finančními zdroji zdravotnických systémů v e 23 ekonomicky vyspělých zemích Evropy (členy OECD) a střední délkou života při narození a ve věku 65 let. Jde o trnasverzální studii vztahující se k roku 2003.

Bylo zjištěno, že mezi výdaji na zdravotnictví a SDŽ narozených je středně silná až silná korelace (r=0,770), u 65letých  je podobně silný vztah (0,742). Středně silný vztah byl nalezen mezi výdaji na léčiva a SDŽ.

Průměrná naděje na dožití novorozených (muži+ženy) činila v celém souboru 78,1 let, ČR dosáhlo 96,5 % z této úrovně, u 65letých celého souboru byla naděje na dožití 17,8 let., v ČR 87,6 % této úrovně. Česká republika vynaložila na zdravotní péči o 1 obyvatele v roce 2003   1298 mezinárodních dolarů, to je 57,7 % průměru souboru evropských zemí, výdaje na léky činily v daném roce 284 mezinárodních dolarů, to je 21,9 % z celkových výdajů na zdravotnictví a 82,7 % v poměru k průměru celého souboru.

Klíčová slova: OECD, Evropa, výdaje na zdravotní péči, výdaje na léky, střední délka života, praktikující lékaři.

Úvod

Střední délka života (SDŽ) je jedním z důležitých indikátorů populačního zdraví. Její úroveň závisí na mnoha faktorech endogenní a exogenní povahy a složitými interakcemi mezi jednotlivými faktory. Demografové, zdravotničtí ekonomové a politologové v nedávné minulosti  zaměřili také pozornost na zkoumání vztahů mezi strukturními prvky zdravotnického systému, jeho zdroji a výsledky zdravotnické péče na populační charakteristiky zdraví měřené indikátorem SDŽ, případně standardizovanou úmrtností. Tyto práce jsou součástí výzkumu studia  výsledků zdravotní péče (outcomes research), neboť je stále více zřejmé, že úroveň zdravotní péče není možno posuzovat jen podle vstupů  a  podle množství a povahy diagnosticko-léčebných procesů, ale především podle dosahovaných výsledků péče. Hledání souvislostí  mezi strukturními prvky zdravotnického systému, procesem poskytování zdravotní péče a výsledky péče není zajímavé jen z hlediska teoretického, ale má značný význam praktický, umožňuje posoudit efektivitu vynakládaných zdrojů.

Hrubý domácí produkt je základní ekonomický ukazatel, podle kterého se posuzuje ekonomická výkonnost a vyspělost země za určitou dobu (zpravidla za 1 rok). Vyjadřuje nově vytvořenou hodnotu zboží a služeb oceněných v peněžních jednotkách včetně odpisů.

Cíle sdělení:

·        Porovnat úroveň hrubého domácího produktu (HDP) a finančních zdrojů zdravotnictví v souboru ekonomicky vyspělých zemí (členů OECD) Evropy.

·        Zjistit sílu vztahů mezi vybranými kapacitními ukazateli zdravotnického systému a indikátory SDŽ při narození a ve věku 65 let.

·        Objasnit blížeji vztahy mezi strukturními prvky zdravotnického systému a výsledky zdravotní péče měřené indikátory populačního zdraví.

Metodika a informační zdroje

Práce má povahu transverzální analytické studie. Všechna data se vztahují k roku 2003, finanční ukazatele jsou vyjádřeny v mezinárodních dolarech, to je v amerických dolarech vyjádřených v paritě kupní síly. Vstupní číselné údaje  jsou převzaty z těchto informačních zdrojů: OECD – Health Data 2005, databáze WHO : Health for All, The Statistical Yearbook of the Economic Commision for Europe 2005.

Výpočty statistických charakteristik a další analytické výpočty byly provedeny  pomocí statistického softwaru Unesco, IDAMS.

Výsledky a diskuse

Základní výsledky analýzy jsou uvedeny v tabulce 1.

Tabulka 1.

Vybrané  ukazatele finančního zabezpečení zdravotní péče a SDŽ v ekonomicky vyspělých zemích Evropy.

Vložit tab.1.

Z údajů tabulky je zřejmé, že uvnitř souboru zemí zahrnutých do šetření, existuje v hodnotě některých  indikátorů značná variabilita. Týká se to především úrovně HDP na 1 obyvatele, výdajů na zdravotnictví a částečně výdajů vynaložených na léčiva. Na druhé straně, v počtu činných lékařů a především u ukazatelů SDŽ je variabilita podstatně nižší. Postavení jednotlivých zemí v úrovni srovnávaných indikátorů výstižně charakterizují hodnoty normovaných odchylek vypočtených podle vzorce NO =( hodnota ukazatele dané země – průměr souboru) / směrodatná odchylka. Záporné hodnoty NO vypovídají o úrovni ukazatelů nacházejících se pod průměrem daného souboru zemí, kladné nad průměrem. Čím větší je absolutní hodnota odchylky, tím vyšší odchýlení od průměru.

Vidíme, že u indikátoru HDP jsou pod průměrnou úrovní zařazeny země bývalého sovětského bloku a rovněž Portugalsko a Španělsko.

Pokud jde o výdaje na zdravotnictví přepočtené na 1 obyvatele, ty jsou rovněž významně nižší v bývalých socialistických zemích, tj. v ČR, Maďarsku, Polsku a Slovensku; největší záporný rozdíl je v Polsku. Významně vyšší úroveň výdajů byla zaznamenána ve Švýcarsku, v Islandu a Norsku.

Variabilita výdajů na léky na 1 obyvatele je nižší než variabilita celkových výdajů na zdravotnictví. Významně vyšší výdaje byly zaznamenány v těchto zemích: Francie, Island, Itálie.

Relativní počty praktikujících lékařů v daném souboru zemí jsou podobné. Významně nižší počty lékařů byly registrovány ve Finsku, Irsku, a také ve Velké Británii.

Průměrná SDŽ sledovaného souboru zemí činila  pro nově narozené 78,1 let (m+ž). Významně nižší indikátor SDŽ měly tyto země: ČR, Maďarsko, Polsko, Slovensko, naopak významně příznivějších hodnot dosáhly Island,Itálie, Lucembursko, Švýcarsko. Podobné závěry se týkají i SDŽ ve věku 65 let. V této věkové skupině nejpříznivějších hodnot docílily následující země: Francie, Island,Itálie, Švýcarsko. Úroveň SDŽ ve věku 65 let byla v těchto zemích o více než jednonásobek směrodatné odchylky vyšší v porovnání s celkovým průměrem. Nejméně příznivá situace byla v Maďarsku, Slovensku, Polsku a ČR.

Základní vztahy mezi jednotlivými indikátory jsou vyjádřeny korelační maticí (tab.2).

Tabulka 2

Korelační vztahy mezi vybranými finančními indikátory zdravotnického systému a SDŽ v ekonomicky rozvinutých zemích Evropy.

 Jednoduché korelační koeficienty vyjadřují těsnost vztahu mezi  srovnávanými proměnnými a ž mohou nabývat v absolutní hodnotě  libovolných hodnot v intervalu od 0 do 1; čím více se blíží jedné, tím těsnější je vztah mezi proměnnými. Ty hodnoty, které jsou v tabulce 2 vytištěny tučně, jsou statisticky významné na pětiprocentní hladině významnosti. Z údajů tabulky je zřejmé, že v daném souboru zemí existují tyto vztahy :

·        středně silná závislost mezi úrovní HDP a SDŽ při narození;

·        středně silná závislost mezi výdaji na zdravotnictví a výdaji na léčiva;

·        silná závislost mezi výdaji na zdravotnictví a SDŽ při narození i u SDŽ obyvatel ve věku 65 let;

·        středně silná závislost mezi počtem praktikujících lékařů a výdajů na léčiva;

·        středně silná závislost mezi výdaji na léčiva  a SDŽ v uvedených věkových skupinách;

·        velmi silná závislost mezi SDŽ v obou srovnávaných skupinách, tato závislost je však triviální..

Obdobné studie prováděné v minulých letech různými analytiky na různých souborech zemí, uvádějí nezřídka  ještě vyšší hodnoty korelačních koeficientů mezi HDP a výdaji na zdravotnictví a makroekonomickými indikátory a SDŽ (3). Bylo to v těch případech, kdy do souboru byly zahrnovány rozvojové země  s nízkou úrovní HDP, výdajů na zdravotnictví, ve kterých byla zpravidla velmi nízká hodnota SDŽ. Náš soubor tvoří ty země, které přes značnou variabilitu ekonomických indikátorů, tvoří více méně stejnorodý celek. Je samozřejmé, že SDŽ je ovlivňována významně také  jinými faktory, které jen vzdáleně a nepřímo souvisí s úrovní zdravotnického systému. Jde především o životní styl lidí, úroveň vzdělanosti, faktory výživy, životní prostředí, poměr lidí k vlastnímu zdraví aj.

Podrobněji jsme analyzovali vztahy mezi výdaji na zdravotnictví a SDŽ u nově narozených a 65letých. K analýze jsme použili metodu analýzy rozptylu. Za hodnotu vysvětlující proměnné jsme zvolili výdaje na zdravotnictví v r.2003 vyjádřené v mezinárodních dolarech (MD). Jednotlivé země byly rozděleny do tří skupin. První skupinu tvořily země, které v daném roce vynakládaly na zdravotní péči na 1 obyvatele méně než 1600 MD, druhou skupinu země s výdaji v intervalu 1600<2400 MD, třetí skupinu země, které vynakládaly více než 2400 MD. Výsledky této analýzy jsou uvedeny v tabulce 3 a na obrázku 1.

Tabulka 3

Souhrnné výsledky analýzy rozptylu vztahů mezi finančními vstupy do zdravotnictví a SDŽ

Obrázek 1.

Jak prokázaly výsledky analýzy rozptylu, vztah mezi délkou SDŽ u obou věkových skupin a výdaji na zdravotnictví byl vysoce statisticky významný (p< 0,001),  zvlášť patrný byl rozdíl mezi první skupinou zemí s výdaji do 1600 MD a oběma skupinami s vyššími výdaji. Rozdíly mezi druhou a třetí skupinou nebyly tak výrazné, marginální náklady na prodloužení SDŽ o 1 rok se u nově narozených pohybují kolem 1850 MD (25 700 Kč).

Podobné vztahy jako u celkových výdajů na zdravotnictví byly zjištěny mezi výdaji na léčiva a SDŽ, vzhledem k tomu, že výdaje na léčiva jsou silně korelovány s výdaji na zdravotnictví, neprováděly jsme podrobnější analýzu těchto vztahů.

Závěr

Z naší analýzy vyplývá, že v souboru průmyslově vyspělých zemích byla zjištěna středně silná a silná závislost mezi výdaji vynakládanými v jednotlivých zemích na zdravotní péči o 1 obyvatele a indikátorem střední délky života při narození i u populace 65letých obyvatel. Index determinace mezi indikátory finančních vstupů a SDŽ se pohybovaly kolem  65%, to znamená že rozptyl v úrovni dosažené SDŽ daného souboru zemí je vysvětlen zhruba 65 % rozdíly v úrovni výdajů na zdravotnictví vynaložených na 1 obyvatele. Při výpočtu finančních indikátorů se vycházelo  z mezinárodních dolarů (americký dolar přepočtený na paritu kupní síly).

Středně silná až silná závislost byla rovněž zjištěna mezi výdaji na léky a SDŽ.

Rozdíly v úrovni ukazatelů SDŽ jsou zvláště zřetelné mezi skupinou zemí, která v přepočtu na 1 obyvatele vydává méně než 1600 mezinárodních dolarů na zdravotní péči a zeměmi, které se pohybovaly nad průměrem 2 250 MD.

V úrovni výdajů na zdravotní péči v roce 2003 byla zjištěna značná variabilita, variační koeficient  dosáhl hodnoty 37,3 %, u výdajů na léčiva 30,9 %. V daném roce největší výdaje v přepočtu na 1 obyvatele byly zaznamenány ve Švýcarsku (3 781 MD), nejnižší v Polsku (777 MD). Nejdelší střední délka života při narození byla zjištěna v Islandu (81,2 let) u 65letých ve Švýcarsku  a Itálii (19,7 roku); ukazatel SDŽ je průměrnou hodnotou SDŽ mužů a žen, SDŽ žen je v souboru daných zemí v průměru o 4 roky vyšší v porovnání s SDŽ  mužů. Srovnání výsledků této analýzy je konsistentní s analýzami, které provedli autoři studie v letech  1999 až 2003.

Ze zemí bývalého sovětského bloku má nejpříznivější indikátory SDŽ ČR, která  měla SDŽ populace v r 2003 o 2,7 roku nižší v porovnání s průměrem celého souboru, u populace 65letých nižší o 2,2 roku. Ukazuje se, že při zvýšení finančních zdrojů do zdravotnictví a jejich efektivním využití, existují další rezervy pro prodlužování SDŽ v zemích střední a východní Evropy. Nelze ovšem zapomínat na takové faktory, které vyplývají z opatření primární nespecifické prevence.

Literatura

1. Drummond, M. F. et al.: Methods for the Economic Evaluation of Health Care Programmes, second ed., Oxford University Press 1992.

2. Highlist on Health in Czech Republic, WHO Region Office for Europe, Copenhagen 2001,2005.

3. Jenkinson,C.: Measuring Health and Medical Outcomes. UCL Press Oxfor Univrsity Oxford 1994.

4. Kunst, A.E., Makenbach,J.P.: Measuring  socio-economic inequalities in health. WHO Copenhagen 2000.

5. OECD – Health Data, 2004.

6. Robine, J. M., Romieu, I., Cantois, E.: Health expentancy indicators.Bull.WHO, vol.77,No 2, pp.181-185.

7. Social portrait of Europe. European Commission, Luxemburg  1998.

8. Studie financování českého zdravotnictví v kontextu úhrad. IZPE ˇKostelec nad Čer. Lesy 2003.

9. The health status of the European Union. European Commision 2003.

10.www.who.dk/country

11.www. Euro. Who.int/hfadb/profile/profile.php?w=1024

12. Zdravotnictví jako součást národní ekonomiky 2004. ÚZIS ČR 2005.

13. Zdravotnická ročenka ČR 2004, ÚZIS ČR 2005

Adresy autorů: PharmDr.Lenka Práznovcová, PhD.Farmaceutická fakulta UK

500 00 Hradec Králové,

Doc.ing.Ladislav Strnad, CSc, Štefánikova 308, 500 11 Hradec Králové