Časopis ženských lékařů  G Y N E K O L O G - www.gyne.cz - email: redakce@gyne.cz

DOCETAXEL – MOŽNOSTI UPLATNĚNÍ V LÉČBĚ POKROČILÉHO A RECIDIVUJÍCÍHO OVARIÁLNÍHO KARCINOMU

R. Kalábová

Klinika komplexní onkologické péče LF MU, Masarykův onkologický ústav Brno, ředitel  Doc. MUDr. R.Vyzula, CSc.

ABSTRAKT

Ovariální karcinom (OC) patří mezi prognosticky nejhorší gynekologickou malignitu.Optimální léčba pokročilých forem OC spočívá v radikální operaci a optimální chemoterapii za níž je v současnosti považována kombinace paclitaxel /karboplatina nebo paclitaxel/cis DDP. Léčba recidiv onemocnění je stále problematická v současné době není znám žádný léčebný standard.

Studie fáze II potvrdily dobré výsledky docetaxelu v monoterapii také v případech platina a paclitaxel rezistentních onemocnění. Závěry studie fáze III SCOTROC srovnávající chemoterapii docetaxel/karboplatina a paclitaxel/karboplatina potvrdily možnost klinického uplatnění kombinace docetaxel /karboplatiny v adjuvantní léčbě OC stadia Ic-IV. Další studie fáze II SCOTROC IIA a IIB potvrdily efektivitu a toleranci v případech recidivujícího onemocnění. Nově (ASCO 2004) byla potvrzena i efektivita weekly kombinací docetaxelu s  ostatními cytostatiky.

SUMMARY

Ovarian carcinoma (OC) remains the gynecological malignancy with the worst prognosis. Optimal treatment consists of radical operation and optimal chemotherapy, which is currently represented by the paclitaxel/CBDCA or paclitaxel/cis-DDP combinations. The therapy of OC relapse remains a problem and there is no standard treatment at this time.

Phase II studies demonstrated good results with docetaxel in patients with disease resistant to platin and/or paclitaxel. The results of the SCOTROC phase III study comparing docetaxel/carboplatin with paclitaxel/carboplatin supported the clinical use of docetaxel/carboplatin as a good alternative for first-line adjuvant chemotherapy in stage IC to IV OC. Other phase II studies SCOTROC IIA and IIB demonstrated results and toxicity in the treatment of recurrent OC. Recent studies presented at ASCO 2004 demonstrated the efficacy of weekly docetaxel combinations with others cytostatics, too.

ÚVOD

Přes veškeré zdokonalování operační techniky a pokroky v oblasti cytostatické léčby zůstává ovariální karcinom se svojí vysokou mortalitou závažným společenským a zdravotním problémem. Z hlediska incidence zaujímá dlouhodobě třetí místo z gynekologických malignit. Dle údajů NOR dosáhla incidence ovariálního karcinomu v ČR v roce 1998 hodnoty 22,9 na 100 000 žen. Onemocnění má ze všech gynekologických malignit nejvyšší mortalitu, ta dosáhla v uvedeném roce hodnoty 13,2/100 000 žen.

Jedním z hlavních faktorů komplikujících léčbu této choroby je vysoké procento primárně pokročilých nálezů. V době diagnosy je až 70 % pacientek v klinickém stadiu III.- IV. Tato situace je zapříčiněna anatomickou lokalizací ovarií a charakterem růstu onemocnění ve volné dutině břišní, umožňující dlouhodobý asymptomatický průběh. Časný záchyt onemocnění je většinou náhodným nálezem při pátrání po příčině sterility u mladých  žen nebo při operační intervenci provedené pro nejasné bolesti nebo náhlou příhodu břišní gynekologické etiologie.

Neznalost prekanceróz a omezené možnosti časné detekce jsou příčinou toho, že celoplošný screening se s ohledem na obrovské ekonomické náklady a minimální výtěžnost dostupných vyšetření nikdy neprováděl. Význam preventivních vyšetření se v poslední době ověřuje u skupiny žen se závažnou rodinou anamnesou a vysokým rizikem malignit, například při  prokázané genetické mutací. Komplikujícím faktorem je rovněž značná histologická různorodost těchto gynekologických malignit.

Význam časného záchytu choroby je zcela jednoznačný. Pacientky v I. klinickém stádiu dosahují 5-letého přežití v 70-80 %, pacientky ve II. klinickém stádiu  v 60 %, ve III. klinickém stádiu 23 % a ve IV klinickém stádiu v 8 %. 5-leté přežití v případě pánevní recidivy se pohybuje mezi 14 až 34 %.

LÉČEBNÁ STRATEGIE – PRIMÁRNÍ LÉČBA

Po primární léčbě pokročilých forem ovariálního karcinomu dosahujeme dle literárních údajů až 60-80 % léčebných odpovědí. Přes svoji chemosensitivitu však, onemocnění většinou v průběhu jednoho až dvou let recidivuje.

Primární léčba spočívá podle současných poznatků v adekvátním operačním výkonu s následnou efektivní chemoterapií. Hlavním cílem radikální operace je maximální cytoredukční výkon.  Dlouholeté odborné debaty o významu velikosti reziduální choroby na délku přežití pacientek potvrdily vztah velikosti pooperačního rezidua a pětiletého přežití. Jednoznačné závěry jsou shrnuty v Annual Reportu z let 1990-1992

Reziduum                                           Pětileté přežití

Více než 2 cm v Æ                                          13,1 %

Méně než 2 cm v Æ                            32,5 %

Bez makro. rezidua                            38,2 %

Bez mikro. rezidua                             56,5 % 

Kvalita operačního výkonu je tedy stále jedním z nejvýznamnějších prognostických faktorů. Realitou však zůstává trvale vysoké procento pacientek s pokročilým nádorovým procesem u nichž je takový operační zákrok technicky neproveditelný. Procento takto pokročilých stavů se dle různých literárních zdrojů pohybuje až kolem 50%.

Chemoterapie prodělala v průběhu předchozích let obrovský krok dopředu. Zásadním mezníkem bylo především vřazení platinových derivátů do léčby onkologických chorob. Počáteční léčba monoterapií byla brzy vystřídána různými kombinačními režimy což přineslo i výrazné zvýšení léčebné odpovědi.

Tab.1:Ovariální karcinom stadium III: pětileté přežití v procentech

1958 - 1962         6,9     (CFA)

1979 - 1981       17,4      (DDP )

1990 - 1992       25,1      (kombinační režimy CAP, CBDCA/CFA)

1992  dosud                (období taxanů)

Dalším mezníkem v léčbě malignit byl objev a následné vřazení taxanů do léčebné strategie ovariálních karcinomů.

Paclitaxel byl objeven o něco dříve a to již v roce1971 po něm následoval docetaxel v roce 1986. Výchozími zdroji byl pacifický a evropský tis.

Za optimální chemoterapii považujeme v současné době kombinaci paclitaxelu a platinového derivátu. Rozhodující studie fáze III, které se staly podkladem pro optimalizaci léčebné strategie chemoterapie I linie shrnuje tabulka č. 2 a 3.        

Tab. 2 : Phase III Trials of Paclitaxel/Cisplatin in Advanced Ovarian Cancer

Study (no. of pts)         Disease stage                         Regimens (doses in mg/m2 )

GOG 111(386)   Suboptimal stage III              P135 [24 h] + CDDP75; or
McGuire et al 1996      or stage IV                              CPM750 + CDDP75
                                                                       q 3 wk ´ 6 i.v.

OV-10 (675)      Stage IIb-IV (optimal               P175 [3-h ] + CDDP75; or
Piccart et al 2000        or suboptimal)                        CPM750 + CDDP75
                                                                      q 3 wk ´ 6-9 i.v.

GOG 132 (614)  Suboptimal stage III               P135 [24-h ] + CDDP75;
Muggia et al 2000        or stage IV                              CDDP100; or
                                                                       P200 [24-hr IV]
                                                                       q 3 wk ´ 6 i.v.

Tab.3.: Phase III Trials of Paclitaxel/Carboplatin in Ovarian Cancer

Study (no. of pts)         Disease stage  Regimens (doses in mg/m2 )

GOG 158 (840)  Optimal stage III         P175 [3-h] + Cb AUC 7.5; or
Ozols et al                   P135 [24-h] + CDDP75
                        q 3 wk ´ 6 i.v.

AGO 3 Trial (798)         Stage IIb-IV     P185 [3-h ] + Cb AUC 6 ; or
Costa et al                   P185 [3-h ] + CDDP75
                        q 3 wk ´ 6-9 i.v.

ICON 3 (2,074)  Stage I-IV        P175 [3-h ] + Cb AUC 5 or 6;
Colombo et al             Cb AUC 5 or 6 , or
                        CPM 500  + A50 + CDDP50
                        q 3 wk ´ 6 i.v.

Netherlands-Danish     Stage IIb- IV    P175 [3-h ] + Cb AUC 5; or
Trial (213)                    P175 [3-h ] + CDDP75
Neijt et al                    q 3 wk ´ ³6  i.v.

Radikální operační výkon, následovaný chemoterapií režimem paclitaxel v dávce 175mg/m2 + CBDCA ( AUC 6 - 7,5 ) 6x á 21 dní, je tedy v současné době optimální léčebný standard v primární chemoterapii pokročilých epiteliálních ovariálních nádorů (1). 

LÉČEBNÁ STRATEGIE – LÉČBA RECIDIV

Na rozdíl od primární léčby zůstává léčba recidivujícího onemocnění stále velmi problematickou oblastí. Z hlediska prognosy pacientek a do určité míry i určujícím faktorem pro chemoterapii II linie je doba léčebné odpovědi. Jako prognosticky příznivější považujeme pacientky s dobou odpovědi více jak 6 měsíců od skončení primární chemoterapie. Na základě dlouhodobých zkušeností rozlišujeme případy refrakterní (progrese nebo časná recidiva onemocnění do 6. měsíců), dále skupinu střední sensitivity (recidiva mezi 6.-12. měsícem ) a senzitivní (recidiva nastala po více než 12 měsících). Z praxe víme že největší šanci na dlouhodobou odpověď mají pacientky s DFI 12 a více měsíců.

Současné názory na problematiku lze stručně shrnout do následujících bodů.

Chemosenzitivní recidivy :

kombinace cytostatik mají větší RR, ale i  větší toxicitu

prozatím není jasné, zda kombinace cytostatik prodlužují přežití

u dlouhodobých odpovědí  > 12 měsíců možno použít  původní léčebnou kombinaci RR: kolem 70 %

monoterapie RR 30-35 %

dose density režimy  -  dobré zkušenosti u paclitaxelu nově i u docetaxelu

Chemorezistentní recidivy :

pravděpodobnost odpovědi na původní cytostatika není veliká

při podání chemoterapie druhé linie je šance na odpověď RR kolem 20 % (14-34 %) odpověď má však trvání 5-9 měsíců.

Ze spektra známých cytostatik s prokázanou efektivitou u pokročilých ovariálních procesů je možno individuelně zvolit topotecan, epirubicin, gemcitabin, oxaliplatinu, docetaxel, etoposid, ifosfamid, capecitabin, tamoxifen, lipozomální doxorubicin a další.       

DOCETAXEL – DOSAVADNÍ ZKUŠENOSTI A MOŽNOSTI LÉČEBNÉHO UPLATNĚNÍ

Vysoká efektivita docetaxelu a jeho současné postavení v léčbě pokročilých karcinomů mammy, vedly k začlenění preparátu do klinických studií i u recidivujících ovariálních karcinomů. Farmakologické odlišnosti mezi jednotlivými taxany vzbudily pozornost především z pohledu možného využití u paclitaxel rezistentních pokročilých recidiv choroby.

Farmakologické údaje

metabolizován převážně v játrech

převažuje vylučování léku i metabolitů žlučovými cestami

v 6 % je vylučován ledvinami

ve více než 95 % vazba na bílkoviny krevní plasmy

lipofilní, nerozpustný ve vodě

Hlavní rozdíly in vitro mezi paclitaxelem a docetaxelem

vyšší afinita docetaxelu k tubulinu

rychlejší absorpce a delší nitrobuněčná retence docetaxelu

účinek docetaxelu je méně závislý na dávkovacím schématu

lineární farmakokinetický profil

První studie fáze I s docetaxelem v monoterapie proběhly v letech 1994 až 1996 u ovariální karcinomů refrakterních na předchozí léčbu platinovým preparátem. Jednalo se o práce provedené u malých skupin pacientek s vysoce nepříznivou prognosou. Léčebná odpověď se pohybovala kolem 28% ( 24-40%) u platina refrakterních a 23% u paclitaxel rezistentních procesů. Hlavní a limitující toxicitou byla ve všech studiích neutropenie st. 3-4. Některé ze studií jsou stručně uvedené v tabulce č.4

Tab. 4: A/ Taxotere – platina refr.(R)/sensit.(S)      Response/Survival

Study               No p.                    (%)                         (m)

Francis et al 1994                     23 R                                      35                                  8
                                                25 S

Kavanagh et al 1996   55 R                                      40                                  9.6

Piccart et al 1995        76 R                           24                                  8.4
            90 S

Aapro et al 1994          121 R                         26                                  10.4
            124 S

           B/ Taxotere – paclitaxel resistent                              

Verschraegen et al.                32                                23                                11

2000

V letech 1999 až 2001 následně proběhlo několik studií fáze I/II kombinujících docetaxel s cis DDP nebo CBDCA. Jednalo se o pacientky stadia Ic – IV bez předchozí terapie. Tolerance byla dobrá s vysokým procentem odpovědí odpovídajícím chemoterapii I line. Tolerance byla poměrně velmi dobrá a toxicita odpovídala spektru použitých cytostatik. Převažovala hematologická toxicita a neutropenie. (2,3)  Tři největší studie jsou shrnuty v tabulce č. 5.

Tab. 5 : Taxotere- kombinace

Study   No p.    ORR (%)                       Režim a 21 D

Vassey et al.  1999       100      69%      T 75-80mg/m2

                                                                                              + cisDDP 75mg/m2

Markman et al.  2000   50        81%      T  60mg/m2

                                   + CBDCA AUC 6

Vasey et al. 2001           139     66%      T  60-85

                                                                                  + CBDCA AUC 5-7

V roce  2001 byly zveřejněny výsledky studie SCOTROC, provedené u pacientek s primárně pokročilých ovariálním karcinomem stadia Ic – IV. Cílem studie bylo srovnání efektivity kombinace docetaxel/CBDCA (TC) s režimem standardním pro danou diagnosu, tedy paclitaxel/CBDCA(PC) v I linii chemoterapie. Jednalo se o multicentrickou randomizovanou studii fáze III, která proběhla v 83 onkologických centrech 10 zemí v období říjen 1998 až květen 2000. Zařazeny byly pacientky s histologicky verifikovaným ovariální epiteliálním Ca nebo primárním peritoneálním Ca. Kromě hodnocení klinických parametrů léčebné odpovědi toxicity a výtěžnosti CA 125 se autoři studie zaměřily i na srovnání kvality života v obou ramenech. Hodnocení bylo provedeno dotazníkem EORTC QIQ-C30 (verse 3,0) (4)    Design studie a výsledky jsou shrnuty v následující tabulce č. 6.

Tab.  6 Studie SCOTROC fáze III

Stručný design studie .

             Charakteristika souboru:

                                                           TC(n=539)                    PC(n=538)

Medián věk (roky)                               59 (21-85)                     59 (19-84)

FIGO st. %
IC/II                                                     19                                20
III/IV                                                    81                                80

PS, %  

0 nebo 1                                             87                                87
2                                                         13                                13

Pooperační  residuum %
žádné                                                 33                                33
£ 2 cm                                                30                                30
> 2 cm                                                37                                37

Primární peritoneální ca %                 8                                 9

Léčebná odpověď v %

 Význam CA 125 při  hodnocení léčebné odpovědi

                             (n=354)                   (n=355)      

CA-125                   75%                       76%

Toxicita studie

 Závěry studie SCOTROC:

Autoři studie nezjistili při závěrečném hodnocení léčebných odpovědí statisticky významné rozdíly v porovnávaných parametrech obou ramen studie. Při srovnání spektra toxicity bylo potvrzeno vyšší procento neurotoxicity v rameni s paclitaxelem a vyšší procento hematologické toxicity a s tím souvisejících komplikací v rameni s docetaxelem.

Při hodnocení kvality života rovněž nebyly zjištěny zásadní rozdíly, určité odchylky byly zaznamenány například při hodnocení tělesného vzhledu pacientek a při vnímání pocitů bolesti.

Uvedený režim docetaxel/karboplatina je tedy podle autorů studie možno považovat za rovnocennou alternativu režimu paclitaxel/karboplatina.

Následně provedené studie provedené v letech 2000 až 2002 srovnávaly efektivitu a toleranci kombinací různých cytostatik s docetaxelem. Jednalo se o studie fáze II SCOTROC 2A a 2B jejichž výsledky byly zveřejněny  na ASCO v roce 2003.

Randomizovaná multicentrická studie fáze II SCOTROC 2A byla provedena u 132 pacientek s pokročilým ovariálním tubárním nebo primárním peritoneálním karcinomem. Po primární aplikaci karboplatiny a radikální operaci byl soubor randomizován do tří ramen. První rameno s aplikací docetaxelu (T) v monoterapii, druhé(TG) a třetí rameno (TGw) s kombinací docetaxel/gemcitabin v různých dávkových schématech. (5) Stručný design a výsledky jsou shrnuty v tabulce č. 7.

Tab. 7  Studie SCOTROC 2A studie fáze II

Stručný design studie .

Charakteristika souboru

                                               T                      Td8/Gd1,8                    T/G w

(n=44)              (n=44)                          (n=44)

FIGO

IC                                            2                     3                                  3

II          7                      4                                  5

III                                            29                    31                                30

IV                                            6                     6                                  6

Reziduum

Žádné/mikro.                          16                    15                                16

 £2 cm                                    13                    12                                13

  >2 cm                                    15                    17                                15

CA 125                         39                    36                                38

Léčebná odpověď v %

Toxicita studie

Nehematologická

Gr.3/4 %

Závěry studie SCOTROC 2A:

Autoři studie potvrdili statisticky významné rozdíly v porovnávaných parametrech  u jednotlivých ramen studie a to především při hodnocení období bez progrese choroby po delším časovém intervalu. Rameno II, tedy kombinace docetaxelu s gemcitabinem  podávaná ve tři týdenním interval měla nejvyšší procento CR i PFS v době hodnocení. Při srovnání spektra toxicity byl zjištěn vyšší výskyt nevolnosti a průjmů v porovnání s ostatními rameny. Skóre QOL bylo při hodnocení daných parametrů zhoršeno v ramenech s gemcitabinem.

Režim docetaxel/gemcitabinem podávaný v designu ramene II uvedené studie tedy představuje možnou efektivní léčebnou kombinaci pro léčbu recidivujících forem ovariálních karcinomů. Pro další využití je nutné další ověření ve fázích studie III.

Druhá studie fáze II označovaná zkratkou SCOTROC 2B srovnávala efektivitu  toleranci kombinace docetaxel + irinotecan. Do studie bylo zařazeno 100 pacientek.  Po primární léčbě karboplatinou následovalo rozdělení pacientek do dvou ramen . V prvním pokračovala léčba monoterapie docetaxelem ve druhém kombinací docetaxel/irinotecan. Stručný design a výsledky jsou shrnuty v tabulce č. 8. (6)  

Tab. 8 Studie SCOTROC 2B studie fáze II

Stručný design studie .

Charakteristika souboru

T                      T/Irinotecan               

(n=51)              (n=49)                         

FIGO

IC                                            3                     0                                 

II          9                      9                                 

III                                            37                    35                               

IV                                            2                      5                                 

Reziduum

Žádné/mikro.                          13                    12                               

 £2 cm                                    18                    16                               

  >2 cm                                               20                    21      

Léčebná odpověď v %

Toxicita studie

Závěry studie SCOTROC IIB.

V této studii se nebyla prokázána vyšší efektivita kombinačního režimu. docetaxel/irinotekan ve srovnání s monoterapií docetaxelem. Toxicita obou ramen byla porovnatelná. Jedná se však o předběžné výsledky, které bude nutné ověřit ve větší  randomizované studii.

Další multicentrická randomizovaná studie fáze II, provedená v letech 2000 až 2002 použila kombinace docetaxel, epirubicin a cis DDP společně s podporou G-CSF u pacientek pokročilým karcinomem ovarií. Do studie bylo zařazeno 87 pacientek s epiteliálním Ca ovaria stadia Ic – IV , přičemž 83 % pacientek bylo v pokročilém stadiu III-IV. Věk pacientek byl v rozmezí 19-70 let s mediánem 65 let. Podle PS byla u  pacientek provedena korekce dávky epirubicinu. Dávka docetaxelu byla 75mg/m2 , cDDP 75mg/m2 byla stejná, dávka epirubicinu v případe PS 0-1byla 75mg/m2 při PS 2   snížena na 50mg/m2. Současně bylo podáváno G-CSF 15Oug/m2  D2 – 11. Počet aplikovaných sérií byl  6-9. Ve studii bylo zaznamenáno 70 % CR a medián PFS byl 23 měsíců. Z toxicity byla nejzávažnějším neutropenieG3/4, která se vyskytla 71 %, Z nehematologické toxicity to byla nausea / vomitus ve 21 %, hypomagnesiemie  ve 26 % a diarrhoea v 9 %. Výsledky této studie byly publikovány na  ECCO v roce 2003. (7)  

Dalším možnostem užití kombinačních režimů s docetaxelem a zkušenostem s weekly podáním  bylo věnováno několik studií fáze I/II a II publikovaných na ASCO 2004. Japonští autoři ve své práci použili kombinace docetaxel 70mg/m2 den 8 a gemcitabin 800-1000 mg/m2 den 1 a 8 s opakováním po třech týdnech. Uvedená celková odpověď byla 19,1 % s mediánem přežití 13 měsíců. Převažovala hematologická toxicita stupně 3 a to neutropenie v 16 % trombocytopenie v 19 % a anemie ve 13 %.

Předběžné výsledky studie fáze II s weekly aplikaci docetaxelu 25 mg/m2  CBDCA AUC 2 a gemcitabinu 600 mg/m2 uvádějí až 41 % CR. (8,9)  

ZÁVĚR

V provedených studiích byla prokázána efektivita léčby docetaxelem srovnatelná s ostatními cytostatiky používanými v současné době při léčbě pokročilých a recidivujících forem ovariálních karcinomů.

Na základě výsledků studie fáze III SCOTROC je možno docetaxel použít jako alternativní preparát v léčbě I linie s využitím  odlišného profilu vedlejších účinků  v  případech  kontraindikací nebo intolerance paclitaxelu.

Další oblastí, kde je použití docetaxelu vhodné jsou například koincidence progrese duplicitních karcinomů ovárií a mammy.

V léčbě recidivujících ovariálních procesů lze docetaxel individuelně podat v případech předpokládané léčebné odpovědi, tedy u pacientek s DFI po primární léčbě  6 a více měsíců. Efektivita kolem 28 % byla potvrzena u pacientek s onemocněním refrakterním na cis platinu a několik studií potvrdilo rovněž 23% odpověď v případech rezistence na paclitaxel. Určitá odlišnost preparátů tedy dává šanci na léčebnou odpověď u pacientek s extremně nepříznivou prognosou.

Jako slibné se v současné době jeví podání ve weekly aplikaci s dlouhodobě ověřeným efektem při léčbě karcinomu mammy. Některé publikované a v současné době probíhající studie jsou toho dokladem.

Zvolení správné strategie v léčbě pokročilých a recidivujících ovariálních karcinomů a dosažení požadované léčebné odpovědi je někdy opravdový problém. Docetaxel s ověřenou efektivitou u pokročilých ovariálních karcinomů a známým spektrem vedlejších účinků je rozhodně cytostatikem, které má v léčbě této závažné malignity své uplatnění. Samozřejmostí je nutnost individualizace léčebného postupu a správný pohled i na ekonomiku onkologické léčby, která je v současné době pochopitelně velmi sledovanou oblastí.  

Literatura:

1. Ozols R.F. et al.: Contemporary issues in the management of ovarian cancer. Sem Oncol 2000; 27(suppl 7): 1-2

2. Vasey P, et al.: Phase II trial of docetaxel in patients with platinum refraktory advanced ovarian cancer. British Journal of cancer 2001; 84(2): 170-178

3. Markman M et al.: Combination chemotherapy  with carboplatin and docetaxel in the treatment of cancers of ovary and fallopian tube and primary karcinoma of the peritoneum. J Clin Oncol 2001; 19: 1901-1905

4. Vasey P, et al.: Phase III comparison of paclitaxel-carboplatin(PC) and docetaxel-carboplatin (DC) as first line chemotherapy for stage IC-IV ovarian cancer. Proc Am Soc Clin Oncol 2001; 20:202a, abst. 804.

5. Vasey P, et al.: Carboplatin (Cb) followed sequentially by Taxotere (T) ± Gemcitabine (G) in ovarian, peritoneal and fallopian tube cancers: Results of SCOTROC 2A. Proc Am Soc Clin Oncol 2003; 22: 449. (abstr & poster 1804)

6.Jayson GC, et al.: Interim results of SCOTROC IIB: A randomized feasibility study of Carboplatin Þ Taxotere or Taxotere/Irinotecan in ovarian/ mullerian cancers Proc Am Soc Clin Oncol 2003; 22: 449. (abstr & poster 1805)

7. Lalisang R, et al.: A phase II study of docetaxel, epirubicin and cisplatin with G-CSF support in pacient with advanced ovarian cancer. ECCO 2003, Europ J of Cancer Supplements vol.1 No.5 2003; 54  (abstr & poster 168)

8. Itani Y et al.: Phase I/II study of docetaxel (DOC) and gemcitabin  (GEM) combination for early recurrent or refractory epithelial ovarian cancer. Kansai Clinical oncology Group Japan. Proc Am Soc Clin Oncol 2004; 23:  (abstr & poster 5046)

9. Salimichokami M et al.: Phase II stady weekly triplet regimen of docetaxel, carboplatin and memcitabine in recurrent platinum-sensitive epithelial ovarian canrer. Proc Am Soc Clin Oncol 2004; 23:  (abstr & poster 3150)

Seznam užitých zkratek

NOR                                        Národní onkologický registr

CFA (CPM)                              cyclophosphamid

DDP (cisDDP, CDDP)               cisplatina

CBDCA (Cb)                             karboplatina

CAP                                        kombinace cyclophosphamid + adriamycin + cisplatina

P                                            paclitaxel

T                                             docetaxel

AUC     plocha pod křivkou                                       

RR       (response rate) - počet léčebných odpovědí   RR=CR+PR

ORR     (overal response rate) – celkový počet léčebných odpovědí  ORR=CR+PR+SD

CR       (complete remission) - úplný ústup všech měřitelných lézi

            hodnoceno klinickým vyšetřením, UZV vyšetřením, zobrazovacími metodami, TM

PR       (partial remission) - zmenšení velikosti nádorového ložiska nejméně o 50%,

            trvající       minimálně 4 týdny do průkazu progrese  choroby

NC       (no change) – bez léčebného efektu

SD       (stabil dissease) – stabilizace onkologického nálezu

PD       (progresive dissease) - zvětšení nádoru nejméně o 25%

PFS     (progression free survival) - přežití bez známek choroby

DFI       (disease free interval) - doba v měsících hodnocená od zahájení léčby do ukončení remise (lokální recidiva, progrese, úmrtí) nebo do dne poslední kontroly.

ASCO   American Society of Clinical Oncology

ECCO  The European Conference of Clinical Oncology