Časopis ženských lékařů  G Y N E K O L O G - www.gyne.cz - email: info@gyne.cz

PŘÍJEM KYSELINY LISTOVÉ V PREKONCEPČNÍM OBDOBÍ  

Preconceptive intake of folic acid  

Hronek, M, Kyzourová, M.

UK, Farmaceutická fakulta, KBLV, vedoucí Doc.RNDr. Vladimír Semecký, CSc.

V posledních letech nabývá na významu problematika týkající se využití a potřeby kyseliny listové u žen plánujících mateřství; tedy úloha kyseliny listové v prekoncepčním období. Kyselina listová se podílí na regulaci buněk nervového systému u vyvíjejícího se plodu. Četné studie poukazují na velký význam kyseliny listové v prevenci nejčastějších vrozených defektů neurální trubice (DNT), mezi ně patří anencefalus a spina bifida. Kyselina listová je též vhodná v prevenci předčasného porodu. Ke vzniku výše uvedených defektů může vést nedostatek kyseliny listové v prvních čtyřech týdnech vývoje plodu. Tento problém je v současnosti velmi aktuální, neboť DNT se vyskytuje u jednoho novorozence z 1000 a dostatečný příjem kyseliny listové v prekoncepčním období hraje významnou roli při snížení rizika výskytu DNT (3).

Kyselina listová (Acidum folicum) patří mezi vitamíny skupiny B. Z chemického hlediska se jedná o kyselinu pteroylmonoglutámovou. Je tvořena mnoha druhy rostlin a baktérií. Foláty jsou v řadě potravin konjugovány do podoby polyglutamové kyseliny. Po rozštěpení konjugázami (γ-glutamylkarboxypeptidázami) na mono- a diglutamáty jsou v proximálním jejunu resorbovány a navázány na nosný protein (6). Tato látka prochází enterohepatálním cyklem, prostupuje placentární bariérou a přestupuje do mateřského mléka (1).

Tato látka je esenciální pro lidský organismus. Hraje v lidském organismu řadu důležitých rolí, neboť nezbytná pro mnoho biochemických pochodů. V organismu je po redukci na kyselinu tetrahydrolistovou (THF) využita jako nezbytný koenzym pro syntézu DNA (1). THF umožňuje vazbu jednouhlíkových zbytků (zejm. metylových a formylových skupin) do organických sloučenin. THF váže jednouhlíkový zbytek nejčastěji ze serinu. Po předání 1C zbytku je restituován zpět do podoby THF dvěma metabolickými cestami. Enzym dihydrofolátreduktáza, který katalyzuje jednu z nich, může být inhibován řadou léků (např. methotrexátem) a jeho blokáda může navodit projevy hypovitaminózy (6) .

Kyselina listová je velmi důležitá pro produkci energie v lidském organismu. Tato látka je považována za jednu ze základních živin pro lidský mozek, pomáhá stimulovat imunitní systém a napomáhá organismu v obraně proti depresím, strachu a úzkosti. Deficit kyseliny listové se projevuje apatií, megaloblastovou anémií, glossitidou, dyspeptickými problémy, únavou, nespavostí, poruchami paměti, zvýšenou lomivostí vlasů.

Mezi nejčastější příčiny hypovitaminózy patří její nedostatečný příjem, zejména v období gravidity, kdy je nedostatečně hrazena zvýšená potřeba tohoto vitamínu. Rovněž v důsledku malabsorpce (glutenová enteropatie, celiakie, tropická sprue) a u alkoholiků – pivařů (6).

Nedávné studie odhalily účinek kyseliny listové snižovat hladinu homocysteinu v krvi. Nízké hladiny této aminokyseliny jsou velmi důležité pro redukci rizika srdečních příhod. V USA byly vysoké hladiny homocysteinu odhaleny asi u dvaceti milionů obyvatel a u více než jednoho ze tří pacientů s kardiovaskulárním onemocněním. Proto byla kyselina listová zařazena mezi důležitá preventiva kardiovaskulárních onemocnění. Dr. Manuel Malinow uvádí, že okamžité zvýšení příjmu kyseliny listové může napomoci předejít 50 000 úmrtí na kardiovaskulární onemocnění u amerických obyvatel (3).

Doporučená denní dávka folátů

Tab 1: Doporučené denní dávky folátů (8)

Doporučená denní dávka folátů je různá v závislosti na věkové kategorii ( tab 1). Dle údajů vyhlášky Ministerstva zdravotnictví ČR potřebuje člověk denně asi  200 mikrogramů kyseliny listové, z kterého organismus vstřebá asi jen 40%. Německá společnost pro výživu doporučuje denní dávku 150 mikrogramů. Zvýšená potřeba je u dětí v době zesíleného růstu, u těhotných a kojících žen a u žen, které dlouhodobě užívají antikoncepci (7).

Profylakticky se v graviditě podává 200-500 mikrogramů kyseliny listové denně, zejména v zimních měsících a na počátku jara, kdy lze do stravy zařadit jen málo listové zeleniny (1).

Různorodé jsou názory na vhodnou denní dávku kyseliny listové v prekoncepčním období. Všem ženám, které uvažují o těhotenství, se doporučuje dostatečný příjem přirozeně se vyskytujících folátů prostřednictvím vhodně volené stravy a nejméně 0,4 mg kyseliny listové formou vhodné suplementace. Ženám již těhotným je doporučována denní dávka 0,6 mg prostřednictvím vhodné suplementace.Nicméně, neplatí však, čím více, tím lépe. Většina zdravotnických organizací se shoduje v názoru, že denní dávka kyseliny listové by neměla překročit hranici 1 mg (4).

Příjem kyseliny listové prostřednictvím vhodné diety nebo formou multivitamínové suplementace.

Kyselina listová se v přirozené formě, tedy ve formě folátů vyskytuje v řadě potravin  (tab. 2).

Tab 2: Vybrané potraviny s bohatým zastoupením folátů (8)

Je velmi obtížné přijmout dostatečné množství kyseliny listové pouze prostřednictvím vhodné diety. Navíc foláty přirozeně se vyskytující mohou být narušeny a tudíž jejich obsah snížen tepelným zpracováním pokrmů.

Kyselina listová ve formě syntetické je součástí řady multivitamínových preparátů, dále se vyskytuje v obohacených cereálních výrobcích a těstovinách (tzv. funkční potraviny). Syntetická kyselina listová získaná formou vhodné suplementace je organismem lépe přijímána a zpracována (4).

Studie z roku 1998 zjišťovala rozšíření suplementace kyselinou listovou v prekoncepčním období u 963 náhodně vybraných žen z jižní Anglie. 31,5% (303 z 963) dotazovaných žen užívalo suplementaci již v prekoncepčním období a 38,1% (367 z 963) začalo s příjmem kyseliny listové až poté, co u nich bylo potvrzeno těhotenství. Studie zároveň prokázala absenci suplementace kyselinou listovou u mladých žen, kuřaček a žen s nižším vzděláním. Těmto problémovým kategoriím musí být proto věnována zvýšená pozornost v prekoncepčním období (9).

Další výzkum z roku 1999 prováděný v Bostonu a v Philadelphii se zamýšlí nad možností snížení rizika DNT prostřednictvím suplementace kyselinou listovou. Studováno bylo 1136 žen, které v letech 1993-1995 porodily plod postižený závažnou malformací. 7% dotazovaných žen uvedlo, že neměly pravidelný denní příjem kyseliny listové. Ženy s absencí uvedené suplementace přijmou denně průměrně 0,25 mg folátů přirozeně se vyskytujících v potravě. Na základě pouhého dietního příjmu se hladina kyseliny listové u žen bez suplementace pohybovala na úrovni vyhovující požadavkům US food and drug administration. Tato organizace uvádí doporučený denní příjem kyseliny listové 0,13 mg. Množství kyseliny listové přijaté pouze prostřednictvím vhodné stravy nedosahuje dávku, která je doporučená jako prevence pro snížení rizika DNT. Z uvedených údajů vyplývá pro ženy v plodném věku nezbytnost zvýšeného příjmu kyseliny listové prostřednictvím vhodné suplementace, doplněné stravou s bohatým zastoupením folátů  (5).

Pro suplementaci hovoří i doporučení Academic departement of obstetrics and gynaecology v Londýně. Tato organizace doporučuje ženám zvýšený příjem kyseliny listové v prekoncepčním období formou vhodné suplementace, doplněné dietou bohatou na foláty. Tato doporučení jsou podložena studií provedenou v roce 2000. Touto studií bylo zjištěno, že pouhá ¼ žen bez komplikací a 51% žen s komplikacemi užívá suplementaci v doporučeném období a rovněž změna skladby potravy a zařazení pochutin s vysokým obsahem folátů není příliš běžná. Analýza sérových hladin kyseliny listové ukazuje na výraznější zvýšení hladiny kyseliny listové prostřednictvím vhodné suplementace než formou dietního příjmu.

Z uvedených údajů vyplývá nezbytnost propagace příjmu kyseliny listové v podobě vhodné suplementace u žen v prekoncepčním období. Poněvadž přibližně 1/3 těhotenství je neplánovaných, doporučuje se uvedená suplementace všem ženám s možností otěhotnění  (2).

Literatura

1.                   Autorský kolektiv: Remedia Compendium. 2. vydání, 1997, s.392

2.                   Elkin,AC., Higham,J.: Folic acid supplements are more effective than increased dietary folate intake in elevating serum folate levels. Br J Obstet Gynaecol 2000 Feb 107:2, 285-9

3.                   Folic Acid Facts and Informations, http://www.go-symmetry.com/folic-acid.htm

4.                   Folic Acid, http://www.helioshealth.com/preconception/folate.html

5.                   Mathews, F.,Yudkin,P., Neil,A.: Folates in the periconceptional period: Are women getting enough?, Br J Obstet Gynaecol 1998 Sep 105:9, 954-9

6.                   Nečas et al: Obecná patologická fyziologie. Karolinum, Praha, 2000, 377

7.                   Ungerová-Göbelová,U.:Vitamíny. Ikar, Praha 1999, s.25

8.                   Weinsier,R.L, Morgan,S.L.: Fundamentals of Clinical Nutrition. Mosby, St Louis, 1993, 195

9.                   Werler,MM., Louik,C., Mitchell,AA: Achieving a public health recommendation for preventing neural tube defects with folic acid. Am J Public Health 1999 Nov 89:11, 1637-40