Časopis ženských lékařů  G Y N E K O L O G - www.gyne.cz - email: info@gyne.cz

OSMÝ SVĚTOVÝ KONGRES GYNEKOLOGICKÉ ENDOKRINOLOGIE, FLORENCIE, 6-9.12.2000

8th World Congress of Gynecological Endocrinology, Florence ,December 6-9, 2000

Apetauer, I.  Organon, Praha

Na osmém Světovém kongresu gynekologické endokrinologie, který se konal v italské Florencii  ve dnech 6-9.12.2000, se uskutečnilo symposium o tibolonu (Livial) nazvané Tkáňově specifický přístup k menopauze (The Tissue- Specific Approach to Menopause)

H. Klosterboer z Nizozemí hovořil o tkáňově specifickém metabolismu tibolonu. Po perorálním podání je tibolon v játrech a ve střevech rychle konvertován na 3 alfa a 3 beta hydroxy-metabolity. Tyto metabolity působí na estrogenní receptory například v kostech. V endometriu je tibolon konvertován na delta 4 metabolit s gestagenním účinkem, takže endometrium není stimulováno. Dalším orgánem, který není při podání tibolonu stimulován je prs. Preklinické studie ukázaly, že indukce tumorů pomocí xenobiotického DMBA může být tibolonem inhibována. In vitro studie rovněž prokázaly, že tibolon a jeho metabolity inhibují buněčnou proliferaci a stimulují apoptózu u normálních i nádorových buněk. Kromě toho inhibicí sulfatázy snižuje tibolon produkci estradiolu v prsu.

B.von Shoultz (Švédsko) prezentoval výsledky multicentrické, randomizované, dvojitě slepé, placebem kontrolované studie u postmenopauzálních žen. 56 žen užívalo Livial, 54 kontinuální kombinovanou HRT (2 mg 17β-estradiolu + 1mg NETA- Kliogest). Hlavním sledovaným parametrem byla změna mamografické density. Mamogramy byly hodnoceny nezávisle na sobě dvěma radiology a byly (co do použité léčby) zaslepeny. Po 6 měsících léčby byl vzestup mamografické density zaznamenán u 5,9% pacientek ve skupině užívající Livial, u 50% pacientek na Kliogestu. U skupiny s placebem zůstal tento parametr beze změny. Rozdíl mezi Livialem a Kliogestem byl vysoce statisticky významný, zatímco mezi Livialem a placebem nedosáhl statistické významnosti. Výskyt bolesti v prsech byl v jednotlivých skupinách následující: Kliogest: 33,3%, Livial: 3,6%, placebo 0%. T.Simoncini (Itálie) hovořil o účinku tibolonu a jeho metabolitů na kardiovaskulátní systém.

Klinické studie ukazují, že tibolon a jeho metabolity mají periferní antiischemický účinek na koronární a uterinní artérie a že tento účinek je jako u estrogenů. U postmenopauzálních žen užívajících tibolon dochází k významnému poklesu plasmatických hladin z endoteliálních vasokonstrikčních faktorů jako je např. endothelin-1. Studie provedené na zvířatech rovněž ukázaly velmi nadějné antiatherogenní vlastnosti tibolonu.

J.Huber (Rakousko) zdůraznil fakt, že navzdory v minulosti vžitému pohledu na hormony jako na  chemické substance s jednou funkcí a jedinou biologicky aktivní molekulární konfigurací se ukázalo, že hormony jsou jakýmisi „endokrinními chameleóny“. Většina z nich má totiž možnost nejrůznější konverze- a tedy rozdílného působení v různých tkáních. Tkáňově specifické působení hormonů je tedy vlastně jakýmsi obecným principem v endokrinologii. Tkáňově specifickým působením tibolonu v oblasti endometria lze vysvětlit i stále se opakující zjištění, že při léčbě Livialem nedochází k stimulaci endometria a tedy ani k vaginálnímu krvácení. Studie srovnávající podávání tibolonu versus kontinuálně kombinovaná HRT (0,625 mg CEE + 5 mg MPA) zaznamenala během prvních několika měsíců léčby dvojnásobný výskyt krvácení u konvenční HRT oproti tibolonu. V jiné srovnávací studii tibolon versus CEE/MPA zaměřené na prs, byla frekvence výskytu bolestí prsu 6-7x vyšší u léčebného režimu CEE/MPA než u tibolonu. HRT prodělala vývoj od standardizované HRT, přes individualizovanou HRT až po současnou tkáňově specifickou HRT.