Časopis ženských lékařů G Y N E K O L O G - www.gyne.cz - email: info@gyne.cz
Se
základy mechanismu porodu při konci pánevním jsem se seznamoval koncem šedesátých
let. Z vaginálního vedení takového porodu jsme měli vždy velký
strach, ostatně není tomu jinak ani dnes. Zůstalo mně v paměti, že
dominantním způsobem byl porod podle Covjanova, Brachtova metoda byla považována
za dekadentní a zavánějící traumatismem. Až později jsem pochopil, že
ten který způsob se používá každý v jiné situaci. Raménka se rodí
v šikmém nebo přímém průměru, tedy Covjanov I. Covjanov II u porodu
nožkama slouží k zadržování prořezávajících se dolních končetin
a připravuje podmínky pro nekomplikovaný prostup hlavičky. Tato tradice se
mnohde dodržuje doposud i přes určitý dobový odklon od ruské potažmo sovětské
medicíny. Mnohdy kritickou fází bývá poslední krok, vypuzovací fáze.
Poslední
krok byl kritický i pro Napoleona Ursiniho. Traduje se, že zakladatel Dominikánů,
Dominik /1170 – 1221/, zázračně vzkřísil uvedeného Napoleona, synovce
jednoho z významných kardinálů té doby. Napoleon Ursini totiž spadl z koně
a zabil se. Podle něho dostal mnohem později své jméno i Napoleon Bonaparte.
Toto jméno bylo po staletí v rodině Bonapartů vyhrazeno pro druhorozeného
syna a touto tradicí měla být zachována kontinuita víry a zázraku.
Porod
je vlastně rovněž vzkříšení. Nikdy bych si nepomyslel, že zprvu citovaný
prof. Covjanov patří rovněž do napoleonských přídomků. Jmenoval se totiž
Napoleon Arkadievič Covjanov. Škoda, že nám to naši učitelé nesdělili.
Určitě bych se věnoval teorii i praxi vedení porodu u konce pánevního s větší
pílí. Určitě bych nepošilhával po jiných vzorech, Brachtovi, Thiessenovi
či Vermelinovi. Ale i tak dobře. Věřím, že si současná generace porodníků
covjanovský způsob vedení porodu určitě zachová. Už kvůli tomu jménu.
František
Zábranský