Časopis ženských lékařů  G Y N E K O L O G - www.gyne.cz - email: info@gyne.cz

RENESANCE POČÍTADLA

Ptal se mne  primář gynekologického oddělení okresní nemocnice, jaký hysteroskop si má koupit. Divil jsme se  proč chce kupovat nový hysteroskop, když v okolí je přístrojů dostatek, pravděpodobně ne zcela využitých. Motivem nákupu bylo právě to, že ho má každý, kromě jeho.

Vzpomněl jsem si na svoje svaté nadšení před  lety, kdy jsem pro hradeckou kliniku kupoval hysteroskop za 1,2 milionu korun. První rozčarování přišlo v podobě sazebníku, který se neměnil dostatečně rychle na to, aby výkon nebyl pro kliniku ztrátový. Druhý šok přišel v podobě servisního technika firmy, který mně po tři a půlletém pečlivém a opatrném užívání hysteroskopu oznámil, že je nutné vyměnit komponenty za 110.000 Kč.

Vezměte si tužku a počítejte se mnou. Za 3 roky jsme udělali zhruba 1000 hysteroskopií, na prvních 500 jsme prodělali cca 200.000 díky špatné kalkulaci výkonu. Od změn v sazebníku byl průměrný zisk na výkon cca 100 Kč tj. asi 50.000 Kč. Prodělali jsme tedy za 3 roky „jen“ 150.000 Kč. Nyní máme zaplatit dalších 110.000 za opravu. Tj. z každé provedené hysteroskopie půjde 110 Kč na opravu komponent opotřebovaných provozem. Placení nemocnic paušálem vyřešilo používání drahých přístrojových metod v neprospěch pacientů definitivně.

Vím, že zdraví nelze počítat na koruny. Politici, organizátoři, pojišťováci ani pacienti to ale nevědí. Nízké platy máme mimo jiné proto, že peníze vydáváme i tam, kde to není bezprostředně nutné.  Hysteroskopie je výborná, perspektivní metoda, která prospěla stovkám pacientek a mnoha bezprostředně zachránila život. Vedle úkolářů ve zdravotnictví však máme nového nepřítele. Firmy, které dodávají předražené, nekvalitní přístroje spoléhající na zisk z oprav komponent s nízkou životností. V této souvislosti nemluvím jen o hysteroskopech, ale i laparoskopech, ultrazvucích, analyzátorech krevních plynů, kardiotokografech a mnoha dalších.

Abychom zabránili ztrátám peněz ve zdravotnictví musím pečlivě kalkulovat nákup každého přístroje a jeho rentabilitu. Od firem musíme vždy požadovat údaj na kolik vyšetření přístroj stačí bez oprav, tyto údaje konfrontovat z příjmem od pojišťoven a pak teprve souhlasit s nákupem.

Musíme pečlivě vybírat mezi výrobci kvalitu a pečlivě počítat s dalšími náklady. Servisnímu technikovi  jsem se snažil vysvětlit, že koupím-li si drahý automobil za  milion dvě stě tisíc korun předpokládám, že minimálně 5 let nebudu muset zvednout kapotu a všechno bude fungovat normálně. Bylo mně připomenuto, že záruka na hysteroskop je pouze jeden rok. V Německu prý  po roce příslušné součástky hysteroskopu  vyměňují běžně. Nevím ovšem, zda se opotřebovávají přístroje všech firem stejně. Byl bych velmi vděčný lékařům  vlastnícím hysteroskopy za sdělení, u jakého přístroje museli vyměňovat komponenty z běžné opotřebovanosti, jaké  a za jak dlouho. Jejich dopisy poskytnu Endoskopické sekci ČGPS k posouzení, popřípadě je budu publikovat v Gynekologovi, abych včas varoval další zájemce o nákupy nekvalitní techniky od „kvalitních“ firem.

Jindřich Tošner