Časopis ženských lékařů G Y N E K O L O G - www.gyne.cz - email: info@gyne.cz
KONCENTRACE KADMIA VE FOLIKULÁRNÍ TEKUTINĚ A SEMINÁLNÍ PLASMĚ U NEPLODNÝCH DVOJIC PŘI IN VITRO FERTILIZACI
1Crha,
I., 2Rézl, P., 2Hrubá, D., 1Ventruba, P., 2Fiala,
J., 1 Žáková, J., 1Paseka, J.
1I.
gynek. - porod. klinika LF MU, Brno, přednosta prof. MUDr. P. Ventruba, DrSc.
2Ústav
preventivního lékařství LF MU, Brno, přednosta doc. MUDr. D. Hrubá, CSc.
Úvod
Rostoucí
počet pacientů postižených
neplodností vede k intenzivnímu zájmu o problematiku toxického poškození
gamet. Kadmium (Cd) je často považováno za jednu z látek, které se mohou na
zhoršení lidské plodnosti podílet. Tento kov je pro člověka toxický, je v
životním prostředí poměrně rozšířen a v průběhu života se v lidském
organismu akumuluje. Bylo prokázáno, že kadmium poškozuje cévní
endotel s následnou obstrukcí mikrocirkulace a nekrózou v mnoha orgánech
včetně vaječníků, varlat a placenty.
Cílem
této studie bylo detekovat kadmium
ve folikulární tekutině (FT) a seminální plasmě (SP) u neplodných párů
při in vitro fertilizaci (IVF). Studie analyzovala: 1./ koncentraci Cd ve FT po
ovariální stimulaci v průběhu IVF cyklu, 2./
rozdíly v koncentraci Cd mezi jednotlivými folikuly, 3./ koncentraci Cd
ve folikulech s oocytem a bez oocytu a 4./ koncentraci Cd v seminální plasmě
mužů s normálním nebo patologickým spermiogramem.
Materiál
a metody
Soubor
tvoří 45 neplodných párů zařazených do programu asistované reprodukce I.
gynek. - porod. kliniky v Brně. Folikulární vývoj byl stimulován
gonadotropiny (hMG, FSH) v dávce 150 - 225 IU/den v kombinaci
s GnRH analogy v krátkém (buserelin) nebo dlouhém protokolu (triptorelin).
Stimulovaný cyklus byl monitorován stanovením 17-betaestradiolu, LH,
progesteronu a ultrazvukové folikulometrie. Po dosažení adekvátní ovariální
odpovědi byla maturace oocytů indukována aplikací 5000-10000 IU lidského
choriového gonadotropinu. Za 34 - 36 hodin po této injekci byl proveden
transvaginální odběr oocytů pod kontrolou UZ (Ventruba et al., 1997). Byla
vyšetřována pouze FT bez kontaminace krví. Seminální plasma byla separována
centrifugací při přípravě spermií. Hodnocení spermiogramu bylo prováděno
standardním způsobem dle zásad WHO.
Detekce
kadmia: Pro přípravu
vzorku byla použita metoda mikrovlnného rozkladu (Milestone mls 1200).
K 2 ml folikulární tekutiny byl přidán 1 ml koncentrované HNO3 (Suprapur,
Merck) a 2 ml H2O2 (30% puriss.p.a., Fluka). Po přípravě vzorku byly
hladiny Cd ve folikulární tekutině měřeny na principu atomové
absorbční spektrometrie na grafitové kyvetě (Crha et al). Byl
použit system Unicam Solar 939. Vzorky byly aplikovány s modifikátorem
matrix 2% NH4h2PO4 a atomizovány při
teplotě 1400°
C.
Výsledky
Od
45 žen bylo získáno celkem 249
vzorků folikulární
tekutiny, které nebyly kontaminovány krví. Počet vzorků od jedné
pacientky byl v rozmezí 2 - 12 folikulů, s průměrem 5,5 ±
2,1. Koncentrace Cd ve folikulární tekutině byly v rozmezí
0,1 - 1,3 ng/ml, průměr 0,13 ±
0,16 ng/ml. 75,9 % folikulů mělo
koncentraci Cd £
0,1 ng/ml a jen 2 % folikulů mělo koncentraci
³
0,8 ng/ml (tab. 1). Byly prokázány signifikantní rozdíly v koncentraci
kadmia mezi jednotlivými folikuly u
stejné pacientky.
Z
celkového počtu 249 vyšetřovaných folikulů bylo získáno 97 oocytů, 152
folikulů bylo prázdných. Průměrná hodnota Cd ve folikulech se získaným
oocytem byla 0,12 ±
0,13 ng/ml, v prázdných folikulech 0,14
±
0,14 ng/ml. Tento rozdíl nebyl statisticky
signifikantní. Při pohledu na tabulku č. 2 je však patrno, že 94,8 %
oocytů bylo získáno z folikulů
s Cd koncentrací £
0,1 ng/ml a z folikulů s Cd koncentrací >
0,3 ng/ml nebyl získán žádný oocyt (tab. 2).
Koncentrace
Cd v seminální plasmě byly v rozmezí 0,1 - 9,0 ng/ml. V pásmu do 0,2 ng/ml
bylo celkem 31 mužů (68,9 %), v pásmu do 1,0 ng/ml bylo 44 mužů (97,8 %).
Průměrná hodnota byla 0,46 ±
1,5 ng/ml. Koncentraci spermií >
20 mil/ml mělo 29 mužů (64,4 %), koncentraci <
20 mil/ml mělo 16 mužů (35,6 %).
Progresivní pohyb spermií
>
50 % mělo 11 mužů (24,4 %), progresivní pohyb <
50 % mělo 34 mužů (75,6 %).
Korelační analýza dle Pearsona neprokázala
žádnou souvislost mezi koncentrací Cd v seminální plasmě a koncentrací nebo motilitou spermií (obr. 1, 2).
Diskuse
V
experimentálních studiích na laboratorních zvířatech jsou reprodukční
orgány výrazně citlivé na toxické účinky kadmia (Cooper, 1979, Pisa et al.,
1990, Friberg et al. 1992). O
koncentraci kadmia v lidském ovariu je však jen velmi málo informací.
Při porovnání dostupných údajů jsou patrny výrazné rozdíly.
Zenses et al. (1995) v Torontu detekovala ve folikulární tekutině
koncentrace Cd 6,73 ±
0,31 ng ml u nekuřáků a 7,93 ±
0,16 ng/ml u kuřáků. V této studii byla vyšetřována tekutina pouze z
jednoho folikulu, pro přípravu vzorku byla použita méně citlivá metoda
precipitace a odstranění proteinu. Maier et al. (1995) v Heidelbergu prokázali
ve folikulární tekutině koncentrace Cd 2,0 ng/ml. V naší studii byla průměrná
koncentrace Cd 0,13 ±
0,16 ng/ml. Co je příčinou těchto rozdílů? Pečlivě jsme testovali a prokázali
spolehlivost metody analýzy Cd včetně
přípravy vzorku mikrovlnným rozkladem, který se prokázal jako citlivější
než odstranění proteinu
precipitací. Porovnali jsme také údaje o koncentraci Cd v krvi. Shaham et al.
(1996) v Tel Avivu prokázala koncentraci Cd
0,85 ng/ml u nekuřáků a 0,97 ng/ml u kuřáků. Telišman et al.
(1997) v Záhřebu uvádí koncentraci Cd u nekuřáků 0,46 ng/ml a 4,33 ng/ml
u kuřáků. V rámci naší studie jsme také vyšetřovali koncentraci Cd v
krvi v souvislosti s kouřením. U nekuřáků byly hladiny Cd
0,31 ng/ml a u kuřáků 0,58 ng/ml. Domníváme se, že rozdílné
hladiny Cd mohou být vysvětleny různou expozicí kadmiu. V České republice
je expozice kadmiu velmi nízká včetně půdy a kontaminace potravy. Na této
nízké kontaminaci se výrazně podílí používání hnojiv, především
superfosfátů s nízkým obsahem kadmia, v minulých desetiletích. Naopak např.
v Kanadě je kontaminace půdy kadmiem vysoká.
Dalším
zdrojem kadmia je kouření. Zplodiny cigaretového kouře (např. cotinin,
kadmium, benzo-pyren) byly detekovány i ve folikulární tekutině (Zenzes
1996, Weiss 1989). Byl prokázán nepříznivý
vliv kouření na výsledky in vitro fertilizace
(Howe, , Elenbogen et al. 1991, Rosevear et al. 1992) a vývoj těhotenství
(Pattison, Hughes et al. 1994). V našem souboru bylo 62 % nekuřáků. Při
analýze jsme zjistili signifikantně vyšší hladiny Cd v krvi u kuřáků
(0,58 ng/ml) proti nekuřákům (0,31 ng/ml). Souvislost s koncentrací Cd ve
folikulární tekutině jsme však nezjistili.
V
dostupné literatuře jsme nenašli žádné údaje o rozdílech v koncentraci
Cd v jednotlivých folikulech. Důkladně jsme analyzovali a vyloučili
kontaminaci vzorku kadmiem při odběru folikulární tekutiny. Byly
také vyšetřovány pouze vzorky bez
kontaminace krví, protože erytrocyty mohou být zdrojem kadmia. Tyto výsledky
svědčí pro nerovnoměrné ukládání kadmia v ovariální tkáni.
Klinických
studií o vlivu kadmia na reprodukční funkce muže je velmi málo a přináší
rozporné výsledky. Korelaci mezi hladinami Cd v krvi či seminální
plasmě a zhoršením koncentrace a motility spermií prokazují Chia et al.
(1993) a Xu et al. (1993). Naopak Keck et al. (1995) a Gennart et al. (1992)
vliv kadmia na parametry spermiogramu neprokázali, což odpovídá výsledkům
naší studie.
Průměrná
koncentrace Cd v seminální plasmě 0,46 ng/ml v našem souboru je
srovnatelná s hodnotou 0,54 ng/ml, kterou udává Telišmanová et al.
(1997). Zajímavá je vysoká koncentrace Cd 9,0 ng/ml v jednom případě.
Tento vzorek byl opakovaně vyšetřován a stejná hodnota potvrzena. Tato
vysoká hladina Cd však nebyla spojena s patologickými hodnotami
spermiogramu - koncentrace 55
mil/ml a progresivní pohyb 60% byly v pásmu normy. Zvýšená exposice
kadmiu u tohoto muže nebyla prokázána a příčinu této vysoké koncentrace
kadmia se nám nepodařilo objasnit.
Závěr
Byly
prokázány signifikantní rozdíly v koncentraci kadmia mezi jednotlivými
folikuly stejného ovaria bez vlivu na zisk oocytu. Koncentrace kadmia v seminální
plasmě u mužů s normálním a patologickým spermiogramem se signifikantně
nelišily. Výrazný podíl kadmia na lidské neplodnosti nebyl prokázán..
Literatura
1.
Cooper, P.: Cadmium and the testis. Food Cosmetic Toxicol, 17, 1979, s.
544 - 546.
2.
Crha, I., Rézl, P., Hrubá,
D., Ventruba, P., Totušek, J.: Cadmium Residues in the Follicular Fluid of Infertile Women. Scripta medica, 1998, v tisku.
3.
Elenbogen, A., Lipitz, S., Mashiach, S.: The effect of
smoking on the outcome of in vitro fertilization-embryo
transfer. Hum. Reprod., 6, 1991, s. 242 - 244.
4.
Friberg, L., Elinder, C.G.: Cadmium. WHO Environmental Health Criteria, Geneva, 134, 1993, s. 254.
5.
Gennart, J.P., Buchet, J.P., Roels, H., Ghyselen, P., Ceulemans, E.,
Lauwerys, R.: Fertility of male workers exposed to cadmium, lead, or manganese.
Am. J. Epidemiol., 135, 1992, s. 1208 - 1219.
6.
Howe, G., Westhoff, C., Vessey, M.: Effects of age,
cigarette smoking and other factors on fertility: findings in
a large prospective study. Br. Med. J., 290, 1985, p. 1697 - 1700.
7.
Hughes, E.G., Yeo, J., Claman, P.: Cigarette smoking and the outcomes of in vitro ferti-lization: measurement of
effect size and levels of action.
Fertil. Steril., 62, 1994, p. 807 - 814.
8.
Chia, S.E., Ong, C.N., Lee, S.T., Tsakok, F.M.H.: Blood concentrations of
lead, cadmium, mercury, zinc, and copper and human semen parameters. Arch.
Androl., 29, 1992, s. 177 - 183.
9.
Keck, C., Bramkamp, G., Behre, H.M., Muller, C., Jockenhovel, F.,
Nieschlad, E.: Lack of correlation between cadmium in seminal plasma and
fertility status of nonexposed individuals and two cadmiumexposed patients.
Reprod. Toxicol., 9, 1995, s. 35 - 40.
10.Maier,
K.H., Roller, E., Vaallon, U., Clédon, P.: Heavy metal analysis of follicular
fluid from patients undergoing IVF. Hum.
Reprod., 10, 1995, Abstract Book, s.135.
11.Pattison,
H.A., Taylor, P.K., Pattison, M.H.: The effect of
cigarette smoking on ovarian function and early pregnancy
outcome of in vitro fertilization treatment. Fertil. Steril., 55, 1991,
s. 780 - 783.
12.Pisa,
J., Cibulka, J., Ptacek, M.: Effect of subcutaneous application of a single
cadmium dose on oocyte maturation in vitro. Physiol. Bohemoslov., 39, 1990, s.
185 -190.
13.Rosevear,
S.K.,Holt, C.W.,Lee, T.D.: Smoking and decreased
fertilization rates in vitro. Lancet, 340, 1992, s. 1195-1196.
14.Shaham,
J. Meltzer, M., Ashkenazi, R., Ribak, J.: Biological Monitoring of Exposure to
Cadmium, a Human Carcinogen, as a Result of Active and Passive Smoking. J. Occup.
Environ. Med., 38, 1996, s. 1210 - 1215.
15.Telišman,
S., Jurasovič, J., Pizent, A., Cvitkovič, P.: Cadmium in the blood and seminal
fluid of nonoccupationally exposed adult male subjects with regard to smoking
habits. Int. Arch. Occup. Environ.
Health, 70, 1997, s. 243 - 248.
16.Ventruba,
P., Žáková, J., Crha, I., Němcová, S.: Intracytoplasmatická injekce
spermie do oocytu a asitovaný hatching - mikromanipulační techniky zvyšující
úspěšnost programu fertilizace in vitro. Prakt. Gynek., 1, 1997, s. 14 - 25.
17.Weiss,
T., Eckert, A.: Cotinine levels in follicular fluid and
serum of IVF patients: effect on granulosa-luteal cell
function in vitro. Hum. Reprod., 4, 1989, p. 482 - 485.
18.Xu,
B., Chia, S.E., Tsakok, M., Ong, C.N.: Trace elements in blood and seminal
plasma and their relationship to sperm quality. Reprod. Toxicol, 7, 1993, s. 613
- 618.
19.Zenzes,
M.T., Krishnan, S., Krishnan, B., Zhang, H., Casper, R.F.:
Cadmium accumulation in follicular fluid of women in in vitro fertilization - embryo transfer is higher in smokers. Fertil.
Steril., 64, 1995, s. 599 - 603.
20.Zenzes,
M.T., Reed, T.E., Wang, P., Klein, J.: Cotinine, a major
metabolite of nicotine, is detectable in follicular fluids of passive smokers in in vitro fertilization therapy. Fertil.
Steril., 66, 1996, s. 614 - 619.
Podporováno
grantem IGA MZ ČR č. 4078 - 3.
Koncentrace
kadmia ve folikulární tekutině a seminální plasmě
u neplodných dvojic při in
vitro fertilizaci.
1Crha,
I., 2Rézl, P., 2Hrubá, D., 1Ventruba, P., 2Fiala,
J., 1 Žáková, J., 1Paseka, J.
1I.
gynek. - porod. klinika LF MU, Brno, přednosta prof. MUDr. P. Ventruba, DrSc.
2Ústav
preventivního lékařství LF MU, Brno, přednosta doc. MUDr. D. Hrubá, CSc.
|
Tab.
2:
Koncentrace kadmia v tekutině folikulů s oocyty (n = 97) |
|
|
|
|
|
|
|
|
a
bez získaných oocytů (n = 152). |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Cd |
S
oocyty |
|
Bez
oocytů |
|
|
|
|
|
(ng/ml) |
n |
(%) |
n |
(%) |
|
|
|
|
£
0,1 |
92 |
94,8 |
97 |
63,8 |
|
|
|
|
0,11
- 0,2 |
3 |
3,1 |
28 |
18,4 |
|
|
|
|
0,21
- 0,3 |
2 |
2,1 |
9 |
5,9 |
|
|
|
|
>
0,3 |
0 |
0 |
18 |
11,9 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Tab.
1:
Přehled koncentrací kadmia v tekutině jednotlivých |
|
|
|
|
folikulů
(n = 249) - frekvenční tabulka. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Cd
(ng/ml) |
Počet
folikulů |
(%) |
Kumulativní
% |
|
000 |
189 |
75,9 |
75,9 |
|
000 |
31 |
12,4 |
88,4 |
|
000 |
11 |
4,4 |
92,8 |
|
000 |
4 |
1,6 |
94,4 |
|
0 01 |
4 |
1,6 |
96,0 |
|
0 01 |
2 |
0,8 |
96,8 |
|
0 01 |
2 |
0,8 |
97,6 |
|
0 01 |
1 |
0,4 |
98,0 |
|
0 01 |
3 |
1,2 |
99,2 |
|
0 01 |
1 |
0,4 |
99,6 |
|
0 01 |
1 |
0,4 |
100,0 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Mean |
Median |
S.D. |
Minimum |
Maximum |
|
Cd
(ng/ml) in seminal plasma: |
|
|
000 |
000 |
±
1,45 |
000 |
0 09 |

Obr.
1: Vztah
mezi koncentrací kadmia v seminální plasmě a koncentrací spermií (n=45).

Obr.
2: Vztah
mezi koncentrací kadmia v seminální plasmě a motilitou spermií (n=45).