Časopis ženských lékařů  G Y N E K O L O G - www.gyne.cz - email: info@gyne.cz

 

INVAZÍVNÍ ZHOUBNÉ NÁDORY DĚLOŽNÍHO HRDLA V ČESKÉ REPUBLICE

Invasive malignant tumours of uterine cervix in Czech republic

 

 

Bouda, J.

Gynekologicko - porodnická klinika LF UK v Plzni, přednosta doc. MUDr. Zdeněk Rokyta, CSc.

Carcinoma cervicis uteri je po karcinomu prsu druhým nejčastějším závažným zhoubným nádorem žen ve světě. Podle Parkina (1988) bylo v r. 1980 diagnostikováno celkem 465.000 nových případů. Incidence se mění jak v čase, tak i v prostoru. Je vyšší v zemích rozvojových než v rozvinutých a u populace městské než venkovské. V našem státě je incidence stále poměrně vysoká, má dva vrcholy ve věkových skupinách 40-44 roků a 60-64 roků. Současná prevalence onemocnění je sledována od r. 1976 a v roce 1990 čítala 9735 žen a v témže časovém období zemřelo na cervikální karcinom v ČR 7713 žen. V posledních letech pozorujeme u nás posun výskytu do nižších věkových skupin. U žen mladších 35 let a starších 70 let je pětileté přežití signifikantně nižší.

V 60. letech byl karcinom cervixu nejčastějším gynekologickým karcinomem v ČR, avšak ve 2. polovině 70. let byl předstižen karcinomem endometria (graf 1). Mortalita osciluje mezi hodnotami 8 až 9 (graf 2). Vztah mezi incidencí a mortalitou ukazuje graf 3, který rozdílem mezi incidencí a mortalitou ilustruje letalitu tohoto onemocnění. Od poloviny 70. let kolísá incidence mezi 24. - 20 s nevýraznými ročními výkyvy. Nedaří se tedy u nás snižovat incidenci, jak to dokázali ve Finsku systematickým screeningem (5,5 v r. 1980 a dnes se blíží ke 3) - tab. 1.

Tab. 1

Gynekologické zhoubné nádory v různých částech světa

Stát/oblast

mamma

cervix

corpus

ovarium

Colombia, Cali

34.8

48.2

6.0

7.8

USA/Detroit

 

 

 

 

Black

74.9

8.9

22.0

12.3

White

63.4

19.0

10.0

8.8

USA/Los Angeles-Chinese

39.6

12.8

11.8

8.2

Hawaii-Chinese

57.5

6.4

18.7

7.8

Singapore-Chinese

27.1

17.0

5.1

8.6

Hong Kong

28.7

23.7

6.3

5.8

PRC/Shanghai

19.1

8.5

3.0

5.0

USA/Los Angeles-Japanese

36.2

6.9

12.5

8.6

Japan/Osaka

19.7

16.0

2.4

4.4

Hawaii-Japanese

50.1

6.4

15.5

8.0

India/Bombay

24.1

20.6

2.0

7.2

Scotland

59.6

12.0

6.7

11.4

Poland, Krakow

39.6

20.2

9.2

12.0

Spain, Tarragona

45.2

7.7

11.3

6.5

Denmark

63.1

18.5

15.3

14.5

Finland

44.7

5.5

12.2

9.8

Czech Republic

44.1

17.6

18.0

13.5

Podle Muir et al. 1987 (údaje kolem r. 1980)

 

Takový screening u nás bohužel chybí. V ČR pozorujeme nicméně významné rozdíly v incidenci v jednotlivých regionech, které si netroufám vysvětlovat (graf 4). Extrémní hodnoty mezi Prahou, severními Čechami a mezi Čechami východními jsou až zarážející. Vyspělost preventivní péče se posuzuje na poklesu incidence a mortality a také na záchytnosti onemocnění v různých klinických stupních. Tuto situaci ve světě a u nás ukazuje tab. 2. Ústavy přispívající do Annual Reportu vykazují vyšší počty časných případů na úkor pokročilých v průběhu let 1950-1986. Naše celostátní statistika bohužel ještě stále dnes vykazuje 21 % nezařazených onemocnění podle klinických stupňů rozšíření. Tabulka 3 demonstruje některé údaje z posledních let: roční počty nových případů se pohybují okolo 1200, průměrná incidence za léta 1989-1993 je 21,7 (při převedení na světový věkový standard dospíváme k hodnotám asi o 25 % nižším, při přepočtu na standard evropský se naše hodnoty ponižují přibližně o 5 %). Diagnózu stanovujeme ve více než 2/3 do 3 týdnů, ve více než 1/5 případů v intervalu 3-6 týdnů a v necelých 8 % to trvá déle. Pohlédneme-li na graf 5, který ukazuje, jak se v USA podařilo snížit incidenci cervikálního karcinomu záchytem  ca in situ, zesmutníme při následujícím pohledu na data naší celostátní statistiky (tab. 4). Incidence je u nás 3 x vyšší než v USA a počty u nás hlášených ca in situ se pohybují blízko nulových hodnot. To svědčí nejen o nízké hodnotě dnešní preventivní péče, ale také o špatné úrovni hlášení ca in situ nebo o ztrátách těchto dat v průběhu jejich sběru. Spolehlivě totiž vím, kolik jich hlásí nejen naše klinika, ale také jiné ústavy a pracoviště. Určitá diskrepance může vzniknout také z toho, že se nehlásí diagnóza CN 3, která je pouze jiným pojmenováním carcinoma in situ, a jako takové je třeba je hlásit. Závěrem lze říci, že incidence invazívního karcinomu děložního hrdla je v ČR vysoká a není ze statistických dat patrna tendence k jejímu snižování. Chybí u nás organizace systematického screeningu, dokud ten nebude, nelze snížení incidence očekávat. Kvalita statistických hlášení není na patřičné úrovni jak co do třídění podle klinických stupňů, tak co do hlášení ca in situ.

Tab. 2

CARCINOMA CERVICIS UTERI

 

Annual report vol. 21

 

Česká republika

Stupeň

1950

1986

1989-1993

 

 

I

23,0 %

38,8 %

38,9 %

 

 

II

38,0  %

29,8  %

18,9 %

 

?

 

21,0 %

III

32,7 %

26,0 %

14,5  %

 

 

IV

6,3 %

5,4 %

6,7 %

 

 

 

Tab.  3

Carcinoma cervicis uteri - Česká republika

 

 

 

Rok

Počet

Incidence

Světový standard

DIAGNÓZA V TÝDNECH

 

 

 

 

<3

3-6

6+

1989

1103

20,7

15,9

67,5

23,3

9,2

1990

1103

20,7

15,9

68,9

21,5

7,9

1991

1120

21,1

16,2

68,5

22,0

6,9

1992

1231

23,2

17,6

69,4

31,3

7,5

1993

1224

23,0

17,3

69,3

21,2

6,5

Celkem

5781

21,7

16,6

68,7

21,9

7,6

Literatura

1.  Annual report on the results of treatment in gynecological cancer. Vol. 21. Ed.: Pettersson F., Stockholm, 1991.

2.  Muir, R., Waterhouse, J., Mark T. et al.: Cancer incidence in five Continents, vol. 5. Lyons: nternational Agency for Research on Cancer, 1987.

3.  Parkin, DM., Läärä, E., Muir, C.: Estimates of the worldwide frequency of sixteen major cancers in 1980. Int. J. Cancer 1988a, 41, s. 184-197.

4.  Zdravotnická statistika - Novotvary, vol. 1961-1993, ÚZiS, Praha, 1961-93.

Předneseno na XVIII.Kaňkových pražských onkologických dnech 1.12.1997