Časopis ženských lékařů G Y N E K O L O G - www.gyne.cz - email: info@gyne.cz
KAŇKŮV ONKOLOGICKÝ DEN
-------------
Dne 2.12.1996 pořádala Společnost pro cervikální patologii a kolposkopii (sekce ČGPS) a Sekce gynekologické onkologie ČGPS
XVII. PRAŽSKÝ ONKOLOGICKÝ DEN GYNEKOLOGŮ s tématikou: Progrese, recidivy a metastázy zhoubných onemocnění v gynekologii.
V tomto čísle Gynekologa jsou prezentovány všechny hlavní přednášky předensené na Kaňkově onkologické dni a poskytnuté časopisu k publikaci. Konferenci sponzorovaly firmy Bristol Myers Squibb a Janssen-Cilag.
------------
Úvodní
projev Doc. MUDr. Bohuslava Svobody, CSc.
Před dvaceti lety z iniciativy prof. MUDr. J. Kaňky, DrSc. vznikl Pražský onkologický den gynekologů. Vznikl z potřeby vytvořit fórum, na kterém by byla gynekologická obec systematicky informována o aktuálních onkologických otázkách. Pražský onkologický den se v krátké době stal pojmem a pravidelným opakováním tématických celků i významným zdrojem systematického vzdělávání.
Má za sebou v nepřetržité řadě úctyhodný počet 17 ročníků. To, že Pražské onkologické dny vznikly, že se staly pojmem a tradicí, je bezesporu velkou zásluhou jejich zakladatele prof. Kaňky. Znalost problematiky, jeho nesmírná a pověstná systematičnost a houževnatost, dovedla Pražské onkologické dny tam, kde nyní jsou. Protože považujeme úlohu prof. MUDr. Kaňky, DrSc. v problematice onkologické gynekologie za mimořádně významnou, a protože jsou tyto dny v pravém slova smyslu jeho dítětem, rozhodli jsme se, jako organizátoři těchto dnů, pojmenovat Pražské onkologické dny od ročníku 1997 jménem prof. Kaňky. Název tohoto setkání gynekologů a onkologů bude tedy v roce 1997 Kaňkův onkologický den gynekologů. Domnívám se, že zásluhy a úloha prof. MUDr. Jiřího Kaňky, DrSc. v rozvoji gynekologické onkologie nás k tomu plně opravňují.
Projev
Prof.MUDr. JIŘÍHO KAŇKY, DrSc
Dovolte mi nejdříve reagovat na to, co se právě odehrálo. Když některé periodické konference dostanou jméno svého patrona, je to vždy do jisté míry událost. Událost, že se má měnit název "Pražský onkologický den gynekologů" na onkologický den nesoucí mé jméno, je pro mne velmi závažná, radostná a povzbuzující. Obvykle při označení konferencí jménem nějaké osobnosti, jsou tito lidé již po smrti. Zde je to jiné. Já dosud žiji a tento akt neberu ani jako výzvu ke svému brzkému odchodu z tohoto světa. Naopak, dává mi to novou energii k tomu, abych mohl ještě přispět k rozkvětu gynekologie a onkologie.
Musím přiznat, že pocty, které se mi tím dostalo, si velmi cením a vážím a že mne velmi potěšila. Chápu ji ovšem jako uznání nejen pro svou osobu za svou dosavadní činnost, ale jako poctu pro všechny své spolupracovníky a nakonec i pro vás všechny, kteří jste svými referáty a diskusními projevy přispěli ke zdaru Pražských dnů, jejichž organizaci považuji za závažnou součást své dosavadní aktivity. Všichni jste vždy pomohli vytvořit tu krásnou zdejší atmosféru a svou neobvykle velikou účastí jste těmto konferencím zjednali značnou popularitu. Za podnět k této změně názvu děkuji ovšem hlavně výboru mladé České společnosti pro cervikální patologii a kolposkopii, která tento akt iniciovala. Děkuji vám všem a slibuji, že se vynasnažím Vaši důvěru nezklamat.
A nyní k tématu. Zopakujme si alespoň ve vší stručnosti historii Pražských onkologických dnů. První konference se konala 23. 11. 1979, a to už je hezky dávno. Maně vzpomínám na ty osoby, které se 1. dne aktivně zúčastnily a které již mezi námi bohužel nejsou. Při organizování těchto konferencí bylo naší první představou opakovat ve čtyřletých cyklech tematiku čtyř hlavních gynekologických lokalizací zhoubných nádorů. To šlo ale pouze u prvních pěti konferencí. Ukázalo se, že o tématiku karcinomu vulvy je menší zájem a také není mnoho nového u tohoto onemocnění. Naproti tomu u karcinomu ovaria se vynořilo mnoho novinek, týkajících se i obecných zásad léčby, stejně jako v prevenci karcinomu cervixu, kde se objevilo mnoho nových metodik a technik i se zvýraznila potřeba dobré organizace v rámci prevence tohoto karcinomu. Podobné to bylo i v otázkách prevence a diagnostiky karcinomu endometria. Proto např. v roce 1985 a 1986 byly dvě následné konference věnovány pouze problematice karcinomů ovaria (7. a 8. konference), samostatný den byl věnován také pouze otázkám prevence (9. konference - 1987), radikálnímu operování (10. konference - 1989). Prvně v historii Pražských onkologických dnů byla 14. konference věnována problematice chorob prsů. Považovali jsme to za velmi nutné, pokud se gynekologové mají podílet na diagnostice a terapii zhoubných nádorů prsu, včetně léčby operační.
Je snad i vhodné připomenout, že prvních 10 konferencí proběhlo ještě za totality, zbylých 6 již po revoluci. S hrdostí možno konstatovat, že i v kvasu porevolučního zdravotnictví se podařilo konání Pražských onkologických dnů udržet a zachovat jejich vysokou profesionální úroveň. Přejme si všichni, aby tomu tak bylo i do budoucna.
Vzpomínka na průběh dosavadních Pražských dnů by nebyla úplná, kdybychom se nezmínili o jejich koordinátorech. Sám jsem jich koordinoval 7, řadu jich koordinoval doc. Svoboda. Z dalších to byli prof. Trnka, prof. Šlot, prof. Macků, doc. Kopečný, prof. Čech a prof. Bouda. Jim všem patří náš dík a naše vděčnost.
I dnešní konference má zajímavé a vysoce aktuální téma. Proto ať je dnešní konference stejně úspěšná, jako ty předchozí.