Časopis ženských lékařů  G Y N E K O L O G - www.gyne.cz - email: info@gyne.cz

 

JAK VELKÉ RYBY CHYTAJÍ GYNEKOLOGOVÉ

 

 

Když se sejdou 2 rybáři široce roztahují ruce, aby ukázali jak velkou rybu chytili. Dva gynekologové se trumfují, kdo rychleji operuje. Většina provádí abdominální hysterektomii za 30 minut, vaginální za dvacet (normálně) a za 40 minut laparoskopicky. Jako sekundář jsem chvástání starých rutinérů sledoval s úžasem a obavami. Věřil jsem jim beze zbytku a ztrácel důvěru v sebe sama. To všechno do té doby, než jsem viděl zmíněné titány operovat. Čím víc se vytahovali, tím byl jejich výkon horší.

Přitom rybáři dobře vědí, že o velikost ryby nejde. Spíš o ticho u vody a ranní opar nad hladinou. Skuteční lékaři vědí, že obvykle nejde ani o rychlost operace. Pacientce je srdečně jedno operujeme-li ji 30 nebo 50 minut. Chce být "jenom" zdravá. Jenže - lékařské vytahování patří do jiné přihrádky než to rybářské. Rozpoutává závody, ve kterých nejsou ve hře šupináči, ale lidský život. Obvyklým tématem gynekologického vytahování je i Wertheimova radikální operace. Předháníme se v počtu vyjmutých uzlin, dokážeme oholit aortu až do srdce, kromě nás všichni ostatní jen zbaběle vyjímají kousky tuku z retroperitonea a s bídou zvládnou prosté odstranění dělohy. Nejeden kolega zbytečně zatěžuje svědomí falešným počtem operací, které brilantně, bez komplikací udělal. A znovu: čím průměrnější operatér, tím větší mluvka.

Situace je absurdnější než se zdá. Spor o radikalitu operace je totiž neřešitelný. Nejde o radikalitu obecně, ale o přiměřenost operace u konkrétní pacientky. Víme, že v medicíně žádná dogmata neexistují. Při hodnocení úspěšnosti operací je rozhodující délka kvalitního přežití našich pacientek a množství komplikací. Bude-li se někdo chvástat jak výborný a radikální je operatér, poproste ho ať Vám ukáže přesně zpracovanou studii přežití a komplikací jeho pacientek za poslední desetiletí. Měl by těch "skutečných Wertheimů" mít nejméně 150 až 200. Jinak nemá co hodnotit a je zbytečné s ním ztrácet čas. Nejde jen o zručnost, ale právě také o posouzení výsledků jeho léčby. Důležitá je zkušenost, která roste s počtem prováděných operací. To je důvod proč by měly onkologické operace provádět jen vybraná onkochirurgická centra.

Rozhodnutí léčit vybrané karcinomy čípku raději zářením než operací nemusí být výrazem zbabělosti, ale zodpovědnosti. Z vlastní zkušenosti vím, že u obézních žen nad 60 let, s přidruženmými chorobami (např. diabetes, ICHS) s karcinomem čípku II. stupně je vhodné (vzhledem k očekávaným komplikacím) operační léčbu velmi zvažovat.

Lékaři okresních, nebo soukromých nemocnic, kteří po rozpadu zdravotnicklé sítě začali nádory operovat, se dopouštějí chyby nejen proto, že nemohou zajistit komplexní péči po celý zbývající život nemocné. Neoperují také dostatečně často a nemohou ani hodnotit výsledky své péče na dostatečném počtu nemocných.

Provádí-li gynekolog Wertheimovu operaci u III. stupně cervikálního karcinomu v malém soukromém zařízení, může snad ohromovat své instrumentářky, ale ve skutečnosti to je ješitný, nezodpovědný hazardér, který ohrožuje veřejné zdraví. Už vůbec neobstojí, že se tímto způsobem snaží finančně zachránit.

Rybářsko - gynekologický editoriál nemůže končit jinak než přáním, abychom nechytali ryby větší, než je rozpětí našich paží. A také bychom se neměli tolik pomlouvat.

Stačí, že nás pomlouvají jiní. Když už se musíme chvástat, tak mezi přáteli a po půlnoci. V době, kdy nás nikdo neslyší. Neděsme nastupující gynekologickou generaci. Ti jsou vyděšení dost z každodenní "bodovací" praxe bez "radikálního" operování.

Jindřich Tošner