Časopis ženských lékařů G Y N E K O L O G - www.gyne.cz - email: info@gyne.cz
SPOR O ALTERNATIVNÍ POROD
Zvykli jsme si uvažovat černobíle. Přátelé - nepřátelé, lékaři konservativní a pokrokoví, inteligenti a zabedněnci. Jde o to mít štěstí a dostat se mezi pokrokové.
U příležitosti oslav 120. výročí Zemské porodnice v Praze proběhla zajímavá diskuse na téma "Alternativní porod ano či ne". Já sám výraz alternativní porod neuznávám. Není přesný. Porod je jen jeden. Může být veden dobře, nebo špatně. Dobře vedený porod se odehrává v prostředí, které rodička předem dobře zná. Zná předem i lékaře a porodní asistentku, zdravotníci naopak znají vše podstatné o rodičce. Porodní sál je vybaven jako obývací pokoj, ve kterém nechybí, kromě porodní postele, ani židle, pohovka, matrace. Sál je dostatečně prostorný, aby se mohla rodička procházet, měla by mít k disposici audiovisuální techniku jakou si přeje, telefon, možnost se kdykoliv osprchovat. Ideální by byl i bazén, ve kterém by mohla v I. době se zachovalou VP plavat nebo relaxovat. K disposici musí být ultrazvuk i dokonalá monitorovací technika, cudně poschovávaná ve skříňkách.
O rodičku pečuje maximálně oddaný a kvalifikovaný personál informovaný o psychologii vedení porodu i psychice rodičky. Ví jak zbavit rodičku bolestí a stresu. Porodní asistentka je trvale s rodičkou, pomáhá a radí ji podle průběhu porodu. Spíše než o infúze s Oxytocinem se stará o pohyb rodičky, o relaxaci pánevního dna na pryžových balonech, o její dobrou náladu. Ve 2. době porodní dokáže tlačit s rodičkou v podřepu, nebo na kolenou. Klid, teplo, přívětivá atmosféra, šero, čistota, útulnost jsou základní atributy úspěchu fyziologického porodu.
Kromě toho ovšem musí být k disposici porodník, který je nejen dobrý psycholog, ale ovládá i všechny porodnické operace, musí být schopen během 15 minut zahájit císařský řez, musí mít v zádech kvalitní jednotku pooperační péče pro matku i pro dítě, transfúzní oddělení, laboratoře a konsiliáře nejrůznějších specializací. Jak prosté požadavky!
Jsem přesvědčen, že mnozí "konservativci" vůbec principy "aktivního, něžného" porodu neodsuzují. Jen ze strachu z proutkařů v porodnictví se opačně polarizují. Obávají se, že prohlášení porodu do moře za oficiální doktrínu, by nám dělalo starosti - moře máme poněkud z ruky.
Medvědí službu aktivnímu porodnictví dělají občas kolegové hraničních oborů, kteří v zápalu pro dobrou věc zapomínají na praktické stránky porodnictví - dramatické situace, které se musí operačně velmi rychle řešit.
Termín "alternativní" porodnictví nechme skutečným alternativcům. Ti doporučují porod v přírodě, doma do vany, nebo do moře podle peněženky. Podmínkou je, aby nebyl přítomen žádný porodník. Těm účtující číšník perinatální i mateřské úmrtnosti vystaví účet ne v promilích, ale procentech. K nim třeba řadit také porodnické zaříkávače a psychotroniky, vytahující dítě z hlubin pánve svou magickou silou. Oddělme "alternativce" od zastánců aktivního, láskyplného porodu, kteří využívají všech vymožeností moderní techniky, je-li to nutné. K metodám aktivního porodnictví patří také přítomnost partnera u porodu. Dotyk, pohlazení a objetí manžela v těžkých chvílích nemůže nahradit sebelaskavější porodní asistentka. Hlavním úkolem porodníka je odhadnout včas riziko porodu resp. porodnické pathologie- to je ve většině případů možné už během těhotenství, nebo na začátku porodu. K tomu využívá i vstupní monitorování. U porodu s vysokým rizikem je nutné monitorovat neustále za trvalé přítomnosti porodníků, pediatrů a anaesthesiologů na porodním sále. U většiny fyziologických porodů však nechme rodičkám volnost, nechme je chodit v první době porodní, nechme je tlačit ve stoje nebo podřepu, opakovaně se sprchovat - být v přítomnosti svých bližních.
Porodní sál by neměl vypadat jako masna, nebo gymnaziální fyzikální kabinet, ale jako komfortní ložnice - a do ložnice patří partner (alespoň v některých rodinách).
Součástí aktivního porodu je i dokonalá psychoprofylaktická příprava rodičky i partnera. Informovat je důležité i v případě, že se nám zdá, že schopnost přijímat naše rady je velmi omezená. Nepřekvapuje, že lidé, kteří si neumí zavázat ani prst, vědí jak správně vést porod (tj. v přírodě), tak jako jsme všichni specialisty na atomové elektrárny a devizový kurs koruny.
Propagátoři něžných a aktivních porodů (pokládám se k nim i já) by měli pečlivě vážit své argumenty. Od sklouznutí mezi šarlatány nás dělí jen velmi tenký led.
Každý emotivní projev dovolávající se citů, lásky, přirozených instinktů najde věrné posluchače i podezíravce stejně, jako nemalá část populace patří k nejrůznějším sektám a dietologickým extravagancím. Mít radost z porodnictví přináší i známé literární "mít rád dost". Mít rád dost své zaměstnání, své rodičky. To předpokládá i celoživotní vzdělávání a zkušenosti. Předpokládá to být dobrým člověkem.
Problémem je, zda dokážeme být dlouho a dostatečně rodičkám odevzdaní. Schopnost empatie je výborná, ale spaluje. Prožívat porod s rodičkou vede k známému "burning out" syndromu velmi rychle. Kdo pár porodů odvedl, ví o čem mluvím. Je to těžké stejně, jako jsou naše síly omezené. Musíme hledat způsoby jak docílit, abychom ke každému porodu přicházeli svěží, relaxovaní, připravení odevzdat své já, vědomosti a manuální zručnost pro konkrétní rodičku. A pak už jen vedeme dobře, aktivně, něžně a láskyplně porod.
Jindřich Tošner